Ta zpráva přišla jako blesk z čistého nebe a tvrdě zasáhla všechny jeho přátele a známé. Každý se tomu zdráhal uvěřit a přesto je to pravda. V pondělí 9. února 2009 zcela nečekaně zemřel Piero Santangelo.
Filatelii se věnoval už od dětství, systematicky minimálně posledních 35 let. Druhým jeho velkým koníčkem byl sport, zejména lehká atletika, kde aktivně působil dlouhou řadu let, 30 let jako rozhodčí, posledních 12 let jako předseda komise rozhodčích a člen užšího výboru italského svazu lehké atletiky FIDAL (Federazione Italina della Atletica Leggera) pro kraj Veneto.
Proto i na poli filatelie byly jeho hlavním sběratelským oborem náměty Sport a Olympijské hry, druhou jeho oblíbenou oblastí kde získal zasloužené mezinárodní renomé byla vojenská poštovní historie. Postupně vybudoval několik zcela mimořádných exponátů, se kterými sklízel výrazné úspěchy na celé řadě mezinárodních i světových výstav. V poslední době to byl exponát „Atletica viva“ (v angličtině „Living Athletics / Track & Field“), oceněný zlatou medailí na Světové výstavě nejlepších sportovních a olympijských exponátů „OLYMPEX 2008“ uspořádané během OH v Pekingu a stejné ocenění získal tento exponát i na mezinárodní výstavě „Montenegrofila 2008“. (Vyšlo i v knižní podobě). Druhou neméně známou Pierovou sbírkou je „La Legione Cecoslovacca in Italia e in Cecoslovacchia“ („Československá legie v Itálii a v Československu“). Tím výčet jeho filatelistických a dalších sběratelských zájmů zdaleka nekončí, zabýval se historií nejrůznějších polních pošt a vojenských misí (včetně čs. území), koncentračními tábory a ghetty (včetně Terezína), historií Sokolského hnutí (do této sbírky zařazoval i pohlednice se sokolskou tematikou), měl stovky historických pohlednic rodného města Padovy, atd.
Výrazně se angažoval i jako filatelistický funkcionář, na mnoha mezinárodních výstavách byl národním komisařem Itálie, např. na u nás poměrně málo známých mezinárodních výstavách „ALPEADRIA“ působil minimálně 6x. Dobře ho znali i pořadatelé filatelistických výstav v ČR, neboť v této funkci působil třeba na evropské výstavě BRNO 2005, na loňské světové výstavě PRAGA 2008 byl zástupcem italského národního komisaře pana Bolaffiho. Publikoval desítky odborných článků v různých filatelistických časopisech a zpravodajích nejen v Itálii, ale i v zahraničí, zejména v ČR a v USA, vždy s novými poznatky a mnoha cennými informacemi (často z obtížně dostupných italských historických pramenů), navíc s reprodukcemi jeho mimořádně zajímavých celistvostí. V časopise Filatelie to byly např. články „Váleční zajatci v Itálii 1915-1919“ (F. č. 10 a č. 11/2005), nebo „Italské vojenské mise v zahraničí“ (F. č. 3/2007).
K Československu a později k ČR měl velice vřelý vztah, a to nejen pokud se týká filatelie. Za manželku měl totiž Češku. Paní Irenu mnoho našich sběratelů osobně zná, neboť téměř 40 let co spolu byli Pierovi obětavě překládala nejrůznější články, prameny i větší práce z češtiny do italštiny a naopak, na mnoha výstavách, odborných setkáních či seminářích ochotně tlumočila a průběžně vyřizovala jeho korespondenci. Piero odešel beze slova rozloučení, uprostřed svých přátel, během přednášky ve filatelistickém klubu v Padově. Bylo mu 68 let. Čest jeho památce.
Vladimír Dražan
Příspěvky
