Novinky na virtuální výstavě EXPONET – březen 2011

Osudy Tarase G. Ševčenka, ukrajinského lidového básníka (známá je především sbírka s názvem Kobzar), ale i spisovatele, malíře a vůbec všestranného umělce, právem považovaného za génia ukrajinského národa, jsou zachyceny v pětirámovém exponátu č. 671 jeho krajana Alexandra Karaneviče. Životní a dokonce i posmrtná pouť „kobzara“, hráče na osobitý ukrajinský lidový strunný nástroj, jsou ilustrovány všemi druhy filatelistického materiálu. Nevolník Ševčenko, vykoupený pro svůj malířský talentu a poté znovu a znovu perzekvovaný carským režimem, byl častým motivem známkové tvorby Sovětského svazu a nyní i samostatné Ukrajiny. Jeho posmrtná pouť připomíná našeho Máchu. Exponát je klasickou ukázkou zpracování jedné osobnosti, k níž je filatelistického materiálu dokonce nadbytek.

Další nový exponát (č. 672) vytvořil finský architekt Jukka Mäkinen a nazval ho Dům Boží – historie evropské církevní architektury. Také k tomuto námětu existuje nepřeberné množství materiálu a je proto poučné, jak k jeho výběru přistupuje odborník – stavař. Českého návštěvníka upoutá zvláště skica J. Chudomela z roku 1974 s klasickým pohledem na Hradčany, nebo skica z roku 1945 s vídeňským katedrálou sv. Štěpána a jejím největším rakouským zvonem Pummerinem, obojí na pátém rámu. Atraktivní téma, v němž bychom asi nenašli odborné nesrovnalosti, se autorovi vešlo na sedm rámů.

Exponát s číslem 673 nazval jeho tvůrce, belgický filatelista Ronald van Wardhuizen, Danzig (Gdaňsk). Přehledně členěný poštovně historický materiál pochází ze všech dějinných období tohoto původně svobodného hanzovního města, později zabraného Pruskem, v roce 1807 obsazeného Napoleonem, atd., jak nás poučí vkládané listy s hutným historickým textem. O výjimečnosti exponátu svědčí přemíra předznámkových dopisů, rozsah téměř sedmi výstavních ploch a vročení posledního dopisu – 1854. Sbírka, kterou je třeba prohlížet v klidu a s požitkem.
Poslední dnes představený exponát (č. 674) je od téhož autora a rovněž se věnuje poštovnictví Gdaňska, z nějž představuje velmi speciální úsek korespondence: zásilky vrácené odesilateli. Název je jednoduchý: DANZIG – Zurück – Retour. Postupně dokladuje všechny druhy vrácených zásilek – všechny možnosti, ze kterých se listovní zásilka může vrátit k adresátovi. Tuto svoji „filozofii“ učebnicově vysvětluje na prvních dvou listech a dokladuje na téměř osmi výstavních plochách. Ještě poslední vystavený dopis nese razítko „No 59/GRANDE ARMEE“ – vrátil se z Francie do Gdaňska příslušníku Napoleonovy armády. Zatímco první gdaňský exponát je již popsán na počítači, tento poslední ještě strojnickým písmem přes šablonku, se sklonem 75 stupňů, jak se používalo kolem roku 1960. Možná jsme ho u nás viděli už dříve…

Všechny exponáty lze navštívit na www.exponet.info
Komentář připravil Josef Šolc
Převzato z časopisu FILATELIE http://www.stamps.cz/