31. 10. 2023

Nové známky 1237 a 1238: Umělecká díla na poštovních známkách

 




Výstavka k uvedení nových emisí

 

Nové Vlastní známky: VZ TL 0174 – 100 let ZŠ JIH Mariánské lázně

 

VZ TL 0174 – 100 let ZŠ JIH Mariánské lázně
Nominální hodnota:  675,- Kč
Orientace známek:  25 kruhových známek
Vydání:  31. 10. 2023
Náklad VZ TL:  420 ks
Náklad VZ:  10.500 ks
Informace:  pavel.knizak@seznam.cz

28. 10. 2023

M. Bartošová: V Praze jsou k vidění vzácné známky za půl miliardy

Výjimečný pohled se v těchto dnech nabízí návštěvníkům Obecního domu v Praze. Tamní výstava nazvaná Poklady světové filatelie ukazuje vzácné i raritní známky ze soukromých sbírek. Jejich celkovou hodnotu odhadují pořadatelé na více než půl miliardy korun. K vidění jsou od soboty 28. října pouze do neděle 5. listopadu. Celý text ZDE

27. 10. 2023

Poklady světové filatelie II - Praha, Obecní dům 28. 10. - 5. 11. 2023

Návštěvníci se mohou těšit na vzácnosti světového řádu, z nichž mnohé jsou v ČR k vidění poprvé a naposled. Některé rarity dosud nebyly představeny nikde ve světě a o jejich existenci vědělo jen pár zasvěcených. Většina členů PPCP, Vindobony a CMC nevystavuje na běžných filatelistických výstavách, které jsou pořádány např. od FIP nebo FEPA – navíc se rarity ze soukromých sbírek běžně nikam nezapůjčují, a proto je právě Biennale unikátní scénou pro jejich prezentaci. Neopakovatelnost expozice je umocněna i pravidlem, že na Biennale lze každý exponát vystavit pouze jednou.

Výstava není mimořádná jen přítomností významných filatelistických rarit, ale také svým unikátním zpracováním exponátů v rámci světového výstavnictví!
Více ZDE.

19. 10. 2023

Jaromír Knotek: Jak se dělá Podyjí?

V roce 1999 vydala Česká pošta dvě známky s motivem Národního parku Šumava a Podyjí. Byly to pouhé pohlednice na šumavské pohoří a část meandru Dyje, ale známky nevypovídaly nic o bohatství a jedinečnosti tamní přírody, nic o rostlinách a zvířatech, které tyto unikátní rezervace charakterizují.

Když jsme v roce 2005 realizovali velký výpravný aršík Chráněná fauna a flóra Krkonoš, na kterém se nám podařilo zobrazit téměř 40 druhů rostlin a živočichů s krajinou v pozadí, napadlo nás, že by si tak významné oblasti zasloužily také velký formát aršíku s podobným zpracováním. Návrh byl ale odsunut na pozdější dobu a přednost dostaly chráněné krajinné oblasti zařazené na seznamu světového přírodního bohatství UNESCO. V roce 2011 došlo i na Šumavu, která mezi tyto CHKO patří. NP Podyjí byl ale tehdy zamítnut s tím, že známka s tímto námětem již existuje.

Teprve v roce 2022 byl námět na Podyjí v podobě aršíku schválen a byl nám dán pokyn, že můžeme začít s jeho realizací.

"Knotci" - manželé Libuše a Jaromír Knotkovi
na Výstavce Známkové tvroby 18. 10. 2023

Podobnou práci jsme začínali vždy oslovením ředitele CHKO nebo jeho zástupce s prosbou o spolupráci. Zatím byla vždy odezva příznivá a byli jsme hned zahrnuti spoustou informací, rad a doporučení. Pouze tentokráte nastalo mlčení – žádná odpověď na naši žádost. Obrátili jsme se tedy na odborníky, s kterými jsme spolupracovali na předchozích aršících, z kterých se během spolupráce stali naši přátelé a požádali je, aby intervenovali v náš prospěch. Věděli jsme, že se navzájem znají a jejich přímluva ihned zafungovala. Ozvala se nám ta nejpovolanější – vědecká pracovnice, zástupkyně ředitele, se specializací na botaniku. Vysvětlila nám, že ředitel NP má obavy z další propagace parku. V poslední době, hlavně s rozvojem cykloturistiky, se neúnosně zvyšuje počet návštěvníků rezervace, vstupují i do zakázaných zón a zanechávají po sobě spoušť. Ubezpečili jsme ji, že vydání aršíku je ryze filatelistická záležitost, filatelisté přírodu v Podyjí určitě neohrozí a že by byla škoda, kdyby aršík s tímto námětem nevyšel. Vše se vysvětlilo, spolupráce byla přislíbena, kostky vrženy!

Byl dohodnut termín návštěvy Podyjí na červen, kdy bude příroda v rozpuku, ale nebude ještě probíhat hlavní turistická sezóna. Bylo nám doporučeno ubytování v malém kempu v Čížově, kde naše průvodkyně bydlí a můžeme se k večeru sejít přímo v kempu, a ne ve Zlíně, na Správě NP, kde má být v tu dobu rušno. 

Vyrazili jsme za krásného počasí směrem na Znojmo. Čekala nás dlouhá cesta, kterou jsme si chtěli zpříjemnit poslechem hudby z našeho stařičkého přijímače. Kousek za Prahou jsme ale postupně ztráceli signál na oblíbené stanice. Po ujetí stovky kilometrů se dalo poslouchat jen rádio Blaník a pořad Hezky česky, tentokrát pro pamětníky. To bylo něco pro nás – písně našeho mládí.  Z přístroje se líně linula líbezná lascivní limonáda. "Lepší chytit syfla, než rádio Blaník" prohlásil kdysi náš přítel, pravověrný rocker. Na tachometru bylo 260 km a byli jsme na místě, vjížděli do Čížova. Najít kemp bylo snadné, ubytování bez problémů. Útulná chatička pro dvě osoby se vším, co je třeba k životu. Dvě postele s lampičkou, stůl, židle a hlavně lednička, tolik důležitá ve vedrech, která probíhala. A součástí kempu příjemná restaurace.

Začaly ale problémy. Bylo domluveno spojit se s paní doktorkou po příjezdu mobilem, ale telefon měla vypnutý. Byli jsme najednou bezradní, připadal jsem si v neznámém prostředí úplně bezprizorný. (V mládí jsem býval vášnivým čtenářem beletrie, později jsem přešel na literaturu faktu, monografie, knihy o umění. Hlavně jsem ale četl knihy o přírodě, související s naší prací. V poslední době, s postupujícím věkem, však pročítám pouze příbalové letáky k předepsaným lékům. Jsou tak dlouhé a je toho tolik, že mně to připomíná četbu Proustova Hledání ztraceného času.) A proto jsme nutně potřebovali odbornou konzultaci a průvodkyni po zdejší krajině. Spojení ale stále nefungovalo. Nezbývalo nám, než udělat průzkum po vlastní ose.

V restauraci nám poradili cestu na vyhlídku Hardeg, která prý je nedaleko. Oba jsme měli problémy s chůzí. Manželka po operaci vbočeného palce u nohy, já zánět Achilovy šlachy.  Kousek za kempem byl ukazatel s textem: Vyhlídka Hardeg 2 km. Dohodli jsme se, že tuto vzdálenoust v pohodě zvládnem. Jenže ouha! Po ujití této vzdálenosti další rozcestník a tam nápis: Vyhlídka Hardeg 3,5 km s poznámkou – pouze na rozcestí! Manželka to vzdala a vrátila se na základnu. Já ale umíněně pokračoval. Cestou mně zaujal pouze na silnici přejetý krtek. Byl přejetý automobilem, takže vozem NP. Jiná vozidla mají zákaz vjezdu. Dorazil jsem k rozcestí a dolezl až na nově zbudovanou vyhlídku na malebné městečko ležící na rakouské straně. Je to jediné místo s výskytem naší nejnádhernější orchideje – střevíčníku, který jsem ale nenašel. Zato mne při zpáteční cestě překvapil další mrtvý přejetý krtek, tentokrát téměř neporušený, přejetý pravděpodobně cyklistou. Ležel na zádech, hned vedle toho placatého. Je to tedy asi místo, kde mají krtci přechod přes silnici. Z téměř neporušené mrtvolky je zřejmé, že kola jsou k přírodě šetrnější než automobily. Pořídil jsem si krtkovu fotografii a spěchal na základnu.

Cestou do kempu jsem se zastavil v kulturním středisku a vzal si nějaké prospekty s informacemi o Podyjí, které jsem večer se zájmem pročítal. Dočetl jsem se, že údolí Dyje vyplňují fluviální kvartérní sedimenty. V kvartéru byly krystalické horniny vystaveny působení eroze a v pleistocénu za přítomnosti permafrostu docházelo ke kryogenním pochodům a kongeliflukci. V georeliéfu se odráží vliv křížení geologických poruch okrajového diendorfského a moldanubického nasunutí. Ortorula je s vložkami amfibolitu a pararuly provrásněná do ležatých vrás. To mně uklidnilo a spokojeně jsem usnul.

Vstal jsem hned za svítání a zamířil na toaletu. Cestou mne zaujal obrovský slimák zvící délky přes 25 cm! Nejprve jsem se domníval, že někdo v noci nestihl doběhnout na záchod, ale lidskému trusu podobné těleso se začalo pohybovat! Vrátil jsem se tedy pro fotoaparát a pořídil další snímek. Později jsem, s pomocí literatury zjistil, že jde o slimáka popelavého (Limax cinereoniger), který může dosahovat až 30 cm délky a je pravděpodobně největším nahým suchozemským plžem na světě!

Málem jsem šlápl na štírovník růžkatý, který rostl hned před vchodem do naší chatičky. A hned vedle kokoška pastuší tobolka vedle poháňky hřebenité! Úročník bolhoj v mnoha exemplářích po celém pozemku kempu. Nedaleko toalet kokrhel luštinec a na pískovišti huseník písečný, lnice květel a dokonce tetlucha kozí pysk! Okouzlen probouzející se přírodou jižní Moravy jsem si šel ještě lehnout.

Po snídani nám nezbývalo než se projít po okolí Čížova. Po chvilce potulování se ale ozvala paní doktorka s omluvou. Prý je to neomluvitelné, ale včera na nás úplně zapomněla. Na správě parku měli návštěvu kolegů z Křivoklátska, kteří usilují také o začlenění mezi NP a přijeli pro cenné rady. Neobešlo se to bez ochutnávek vína z okolních vinic, a tak se přihodilo, že jsme se večer nesešli. Vše se dobré obrátilo, paní doktorka pro nás přijela služebním terénním vozem a celý den nám ukazovala ty nejnádhernější vyhlídky na údolí Dyje. Večer jsme spolu ještě poseděli v kempu u našeho dřevěného stanu a byli jsme obdarováni spoustou informací. Bylo nám doporučeno mnoho erbovních druhů, které Podyjí charakterizují. Druhy rostlin a živočichů, které nám nejvíce vyhovovaly, jsou zobrazeny na aršíku.

Další den nás ještě čekala cesta k vyhlídce na proslulou vinici Šobes. Byli jsme od pohledu na tento kopec s vinicí nejprve zrazováni. Prý je to místo až příliš známé a kvůli vinici s vinným sklípkem turisty neúnosně hojně navštěvované. My jsme měli ale štěstí a na vyhlídce jsme byli úplně sami. A pohled z výšky na meandr Dyje s okolním panoramatem okolních vrchů nám vyrazil dech. Tento pohled musí být ústředním motivem aršíku!

Po hodině fotografování, skicování a prolézání okolí vyhlídky jsme se vydali na cestu zpáteční. Na obou stranách silnice mnohakilometrová třešňová alej s dozrávajícími plody. Byli jsme instruováni, že o třešně nemá nikdo zájem a zůstávají na stromech. Pustili jsme se tedy do sklizně, která nám připomněla chmelovou brigádu v době studií. Po naplnění kufru automobilu Škoda Octavia Combi jsme konečně plnou parou zamířili k domovu. Potom už stačilo pouze aršík s mnoha přírodními objekty zkomponovat, rozvrhnout, nakreslit, naskenovat, vytvořit blánu doplněnou písmem, udělat xerokopii pro náš archiv, připravit aršík pro tisk ve zmenšené podobě, udělat obálky FDC, návrhy na Cartes Maxima, vyrobit razítka a vše v termínu odevzdat.

Bylo to krásné a rádi na tuto práci i na pobyt v Podyjí vzpomínáme.
A tak Dyje Adieu!

12. 10. 2023

Nabídka pamětních tisků rytin z roku 2020

Dobrý den, dovolujeme si Vám zaslat nabídku mimořádného vydání kompletu pamětních tisků rytin FDC z roku 2020, který bude u nás v prodeji od 8. 11. 2023.
Nabízený titul je vydáván jako mimořádné vydání, nepatří do emise známek, které jsou z Karlových Varů zasílány na základě stálých objednávek. Pokud i abonenti z Karlových Varů mají o mimořádné vydání zájem a neobjednali jej u nás na prodejně Známkové tvorby v Praze k osobnímu odběru, musí si jej objednat mimořádnou objednávkou (e-mail: filatelie.kv@cpost.cz), jelikož jej automaticky nedostanou.
Lenka Briganová a Lenka Škarková
Prodejna Známkové tvorby
znamkova.tvorba@cpost.cz
Tel.: +420 954 301 422

4. 10. 2023

Emisní plán a podrobnosti 2024

 

Dovoluji si Vám představit Emisní plán na rok 2024.  Doufám, že emise vybrané pro rok 2024 Vás osloví a nové známky se Vám budou líbit.
Dále bych Vás ráda upozornila, že prodejna Známkové tvorby bude od 30. 10. – 3. 11. 2023 uzavřena z důvodu pravidelné roční inventury.


Prosím o vyzvednutí všech rezervovaných známek a filatelistického zboží do 27. 10. 2023.
Děkujeme za pochopení.
Lenka Briganová
vedoucí oddělení Prodejna Známkové tvorby

Vyjádření pronajímatele k nedodání tzv. modrých štočků na veletrh Sběratel

Reakce na otištěnou informaci o zpoždění a včasné nedodání štočků pro modré výplatní otisky - ZDE.

Reklamní štočky, používané na výplatním stroji dříve nazvaném Neopost, bohužel nemohly být vytištěny na letošním podzimním Sběrateli. Důvodem bylo zdržení u dodavatelské francouzské firmy. Celý systém je tradičně komplikovaný. Česká pošta zadala, před drahnou dobou, službu společnosti Evrofin se sídlem v Ústí nad Labem, a ta zase finalizaci štočku a jeho nahrání předala realizátorovi z Francie. Zde nastalo poměrně razantní zpoždění. Proto rozesíláme štočky až nyní. Není je možné antidatovat, ale jen posunout datum o několik dní dopředu. 
Na konečnou finalizaci tedy pronajímatel orážecího stroje „Qadint“ nemá žádný vliv.
Václav Fiala, pronajímatel

PAC Aukce končí v neděli

Dobrý den, rád bych Vás upozornil, že uzávěrka 58. aukce celin a poštovní historie bude již tuto neděli, 8. 10. 2023, v 18:00 hod.
V aukci je nabízeno více než 4.400 položek z celého světa, s důrazem na státní útvary na území Čech, Moravy a Slovenska, ale i dalších zemí. Řadu zajímavých i mimořádných položek zde najdou i sběratelé ostatních teritorií a oborů poštovní historie.
Kompletní aukci najdete ZDE
Všechny položky jsou na webových stránkách vyobrazené. Jednoduchý fulltextový systém vyhledávání Vám umožní snadno nalézt přesně ty položky, které hledáte. Přímo z webové stránky také můžete snadno odeslat Váš písemný příkaz.  Pokud jste tak již neučinil, odešlete prosím Vaše příkazy včas.
Na středu 4. 10. 2023 je plánovaná veřejná prohlídka nabízených položek, v prodejně FILATELIE KARLIN (Praha 8, Sokolovská 149), v době 9:30 – 11:30 a 12:30 – 16:30 hod.
Uzávěrka aukce bude v neděli 8. 10. 2023 v 18:00 hod.
Ing. Milan Černík
Písemná aukce celin a poštovní historie, P. O. Box 243, CZ-160 00 Praha 6
Tel.: 608-539-581

Nová slovenská známka: Renesanční kostel v Brodzanech

 

Opětovně děkujeme zasilateli, ing. Ivanu Gažovi ze Žiliny.

3. 10. 2023

Nové modré výplatní otisky přicházejí 3 týdny po termínu

Dnes jsme obdrželi obálku s modrým výplatním otiskem "Dny Vlastních známek na veletrhu Sběratel", který byl v programu veletrhu avizován již na první páteční den veletrhu 8. září 2023. Francouzský dodavatel postupoval velmi necitlivě a štoček do stroje jednoduše nedodal včas. Tím neumožnil výplatní otisk používat na akci k níž byl připraven. První otisky jsou ze 27. září 2023, tedy o téměř 3 týdny později, než bylo objednáno. Je jisté, že tím byl zmařen záměr všech zúčastněných subjektů: pořadatelů veletrhu, odborné společnosti Sběratelů Vlastních známek i majitele výplatního stroje OS Fauna a flora a v neposlední řadě i sběratelů výplatních otisků. Je to poučení pro pořadatele podobných akcí. Nicméně jednu kladnou stránku to má. Neutrální text štočku umožňuje, aby byl použit na dalších akcích Sběratele - jeho vánočním i jarním veletrhu a na hlavním veletrhu Sběratel v září příštího roku. Pro úplnost zveřejňujeme i druhý modrý otisk se stejným osudem "Hlíva ústřičná - zdraví na talíři". Za zaslání děkujeme plzeňské Newsphile.

2. 10. 2023

1. 10. 2023

J. Chudoba: Novinové známky Československa 1918-1939

Vážení přátelé, dovolujeme si vám připomenout naši další klubovou schůzku, která se uskuteční ve čtvrtek 5. 10. 2023 od 16 hod. v sále Dřevák v 1. patře Domu Portus (Život 90, z.ú.) v Praze 1, ulice Karoliny Světlé 18 (roh s ulicí Betlémskou, mapku najdete na https://www.kf0015.cz/kde-nas-najdete/), a jejíž součástí bude přednáška Ing. Josefa Chudoby, Ph.D. na téma "Novinové známky Československa 1918-1939", jak jsme vás také již informovali na klubovém webu na stránce https://www.kf0015.cz/klubove-odpoledne-s-prednaskou-5-10-2023/.
Přednáška začíná v 16.30 hod. Vítáni jsou všichni zájemci o filatelii a poštovní historii - vstup volný. Jako obvykle bude pro účastníky připravena káva, čaj a minerálka.
Na stejném místě bude probíhat (zejména před přednáškou) výdej novinek účastníkům klubové novinkové služby a členové klubu budou moci uhradit členské příspěvky na rok 2024.
Chtěli bychom vás upozornit na již obvyklý režim vstupu do Domu Portus po 17.00 hod. (týkalo by se později příchozích), kdy je nutno u vchodu do domu zatelefonovat na číslo 732 253 138 a my vám příjdeme otevřít. Tento režim se bude týkat i našich dalších klubových schůzek.
Za výbor Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15 Praha, pobočného spolku Svazu českých filatelistů, z.s., zdraví
Ing. Pravoslav Kukačka, jednatel

Poštoviny 7/2023