31. 10. 2023
Nové Vlastní známky: VZ TL 0174 – 100 let ZŠ JIH Mariánské lázně
Nominální hodnota: 675,- Kč
Orientace známek: 25 kruhových známek
Vydání: 31. 10. 2023
Náklad VZ TL: 420 ks
Náklad VZ: 10.500 ks
Informace: pavel.knizak@seznam.cz
Přidáno: 10/31/2023
28. 10. 2023
M. Bartošová: V Praze jsou k vidění vzácné známky za půl miliardy
Výjimečný pohled se v těchto dnech nabízí návštěvníkům Obecního domu v Praze. Tamní výstava nazvaná Poklady světové filatelie ukazuje vzácné i raritní známky ze soukromých sbírek. Jejich celkovou hodnotu odhadují pořadatelé na více než půl miliardy korun. K vidění jsou od soboty 28. října pouze do neděle 5. listopadu. Celý text ZDE.
Přidáno: 10/28/2023
27. 10. 2023
Poklady světové filatelie II - Praha, Obecní dům 28. 10. - 5. 11. 2023
Návštěvníci se mohou těšit na vzácnosti světového řádu, z nichž mnohé jsou v ČR k vidění poprvé a naposled. Některé rarity dosud nebyly představeny nikde ve světě a o jejich existenci vědělo jen pár zasvěcených. Většina členů PPCP, Vindobony a CMC nevystavuje na běžných filatelistických výstavách, které jsou pořádány např. od FIP nebo FEPA – navíc se rarity ze soukromých sbírek běžně nikam nezapůjčují, a proto je právě Biennale unikátní scénou pro jejich prezentaci. Neopakovatelnost expozice je umocněna i pravidlem, že na Biennale lze každý exponát vystavit pouze jednou.
Výstava není mimořádná
jen přítomností významných filatelistických rarit, ale také svým unikátním
zpracováním exponátů v rámci světového výstavnictví!
Více ZDE.
Přidáno: 10/27/2023
19. 10. 2023
Jaromír Knotek: Jak se dělá Podyjí?
V roce 1999 vydala Česká pošta dvě známky s motivem Národního parku Šumava a Podyjí. Byly to pouhé pohlednice na šumavské pohoří a část meandru Dyje, ale známky nevypovídaly nic o bohatství a jedinečnosti tamní přírody, nic o rostlinách a zvířatech, které tyto unikátní rezervace charakterizují.
Když jsme v roce 2005 realizovali velký výpravný aršík
Chráněná fauna a flóra Krkonoš, na kterém se nám podařilo zobrazit téměř 40
druhů rostlin a živočichů s krajinou v pozadí, napadlo nás, že by si tak
významné oblasti zasloužily také velký formát aršíku s podobným zpracováním.
Návrh byl ale odsunut na pozdější dobu a přednost dostaly chráněné krajinné
oblasti zařazené na seznamu světového přírodního bohatství UNESCO. V roce 2011
došlo i na Šumavu, která mezi tyto CHKO patří. NP Podyjí byl ale tehdy zamítnut
s tím, že známka s tímto námětem již existuje.
Teprve v roce 2022 byl námět na Podyjí v podobě aršíku
schválen a byl nám dán pokyn, že můžeme začít s jeho realizací.
na Výstavce Známkové tvroby 18. 10. 2023
Podobnou práci jsme začínali vždy oslovením ředitele CHKO
nebo jeho zástupce s prosbou o spolupráci. Zatím byla vždy odezva příznivá a
byli jsme hned zahrnuti spoustou informací, rad a doporučení. Pouze tentokráte
nastalo mlčení – žádná odpověď na naši žádost. Obrátili jsme se tedy na
odborníky, s kterými jsme spolupracovali na předchozích aršících, z kterých se
během spolupráce stali naši přátelé a požádali je, aby intervenovali v náš
prospěch. Věděli jsme, že se navzájem znají a jejich přímluva ihned
zafungovala. Ozvala se nám ta nejpovolanější – vědecká pracovnice, zástupkyně
ředitele, se specializací na botaniku. Vysvětlila nám, že ředitel NP má obavy z
další propagace parku. V poslední době, hlavně s rozvojem cykloturistiky, se
neúnosně zvyšuje počet návštěvníků rezervace, vstupují i do zakázaných zón a
zanechávají po sobě spoušť. Ubezpečili jsme ji, že vydání aršíku je ryze
filatelistická záležitost, filatelisté přírodu v Podyjí určitě neohrozí a že by
byla škoda, kdyby aršík s tímto námětem nevyšel. Vše se vysvětlilo, spolupráce
byla přislíbena, kostky vrženy!
Byl dohodnut termín návštěvy Podyjí na červen, kdy bude
příroda v rozpuku, ale nebude ještě probíhat hlavní turistická sezóna. Bylo nám
doporučeno ubytování v malém kempu v Čížově, kde naše průvodkyně bydlí a můžeme
se k večeru sejít přímo v kempu, a ne ve Zlíně, na Správě NP, kde má být v
tu dobu rušno.
Vyrazili jsme za krásného počasí směrem na Znojmo. Čekala
nás dlouhá cesta, kterou jsme si chtěli zpříjemnit poslechem hudby z našeho
stařičkého přijímače. Kousek za Prahou jsme ale postupně ztráceli signál na
oblíbené stanice. Po ujetí stovky kilometrů se dalo poslouchat jen rádio Blaník
a pořad Hezky česky, tentokrát pro pamětníky. To bylo něco pro nás – písně
našeho mládí. Z přístroje se líně linula líbezná lascivní limonáda.
"Lepší chytit syfla, než rádio Blaník" prohlásil kdysi náš přítel,
pravověrný rocker. Na tachometru bylo 260 km a byli jsme na místě, vjížděli do
Čížova. Najít kemp bylo snadné, ubytování bez problémů. Útulná chatička pro dvě
osoby se vším, co je třeba k životu. Dvě postele s lampičkou, stůl, židle a
hlavně lednička, tolik důležitá ve vedrech, která probíhala. A součástí kempu
příjemná restaurace.
Začaly ale problémy. Bylo domluveno spojit se s paní
doktorkou po příjezdu mobilem, ale telefon měla vypnutý. Byli jsme najednou
bezradní, připadal jsem si v neznámém prostředí úplně bezprizorný. (V mládí
jsem býval vášnivým čtenářem beletrie, později jsem přešel na literaturu faktu,
monografie, knihy o umění. Hlavně jsem ale četl knihy o přírodě, související s
naší prací. V poslední době, s postupujícím věkem, však pročítám pouze
příbalové letáky k předepsaným lékům. Jsou tak dlouhé a je toho tolik, že mně
to připomíná četbu Proustova Hledání ztraceného času.) A proto jsme nutně
potřebovali odbornou konzultaci a průvodkyni po zdejší krajině. Spojení ale
stále nefungovalo. Nezbývalo nám, než udělat průzkum po vlastní ose.
V restauraci nám poradili cestu na vyhlídku Hardeg, která
prý je nedaleko. Oba jsme měli problémy s chůzí. Manželka po operaci vbočeného
palce u nohy, já zánět Achilovy šlachy. Kousek za kempem byl ukazatel s
textem: Vyhlídka Hardeg 2 km. Dohodli jsme se, že tuto vzdálenoust v pohodě
zvládnem. Jenže ouha! Po ujití této vzdálenosti další rozcestník a tam nápis:
Vyhlídka Hardeg 3,5 km s poznámkou – pouze na rozcestí! Manželka to vzdala a
vrátila se na základnu. Já ale umíněně pokračoval. Cestou mně zaujal pouze na
silnici přejetý krtek. Byl přejetý automobilem, takže vozem NP. Jiná vozidla
mají zákaz vjezdu. Dorazil jsem k rozcestí a dolezl až na nově zbudovanou
vyhlídku na malebné městečko ležící na rakouské straně. Je to jediné místo s
výskytem naší nejnádhernější orchideje – střevíčníku, který jsem ale nenašel. Zato
mne při zpáteční cestě překvapil další mrtvý přejetý krtek, tentokrát téměř
neporušený, přejetý pravděpodobně cyklistou. Ležel na zádech, hned vedle toho
placatého. Je to tedy asi místo, kde mají krtci přechod přes silnici. Z téměř
neporušené mrtvolky je zřejmé, že kola jsou k přírodě šetrnější než automobily.
Pořídil jsem si krtkovu fotografii a spěchal na základnu.
Cestou do kempu jsem se zastavil v kulturním středisku a vzal si nějaké prospekty s informacemi o Podyjí, které jsem večer se zájmem pročítal. Dočetl jsem se, že údolí Dyje vyplňují fluviální kvartérní sedimenty. V kvartéru byly krystalické horniny vystaveny působení eroze a v pleistocénu za přítomnosti permafrostu docházelo ke kryogenním pochodům a kongeliflukci. V georeliéfu se odráží vliv křížení geologických poruch okrajového diendorfského a moldanubického nasunutí. Ortorula je s vložkami amfibolitu a pararuly provrásněná do ležatých vrás. To mně uklidnilo a spokojeně jsem usnul.
Vstal jsem hned za svítání a zamířil na toaletu. Cestou mne
zaujal obrovský slimák zvící délky přes 25 cm! Nejprve jsem se domníval, že
někdo v noci nestihl doběhnout na záchod, ale lidskému trusu podobné těleso se
začalo pohybovat! Vrátil jsem se tedy pro fotoaparát a pořídil další snímek.
Později jsem, s pomocí literatury zjistil, že jde o slimáka popelavého (Limax
cinereoniger), který může dosahovat až 30 cm délky a je pravděpodobně největším
nahým suchozemským plžem na světě!
Málem jsem šlápl na štírovník růžkatý, který rostl hned před
vchodem do naší chatičky. A hned vedle kokoška pastuší tobolka vedle poháňky
hřebenité! Úročník bolhoj v mnoha exemplářích po celém pozemku kempu. Nedaleko
toalet kokrhel luštinec a na pískovišti huseník písečný, lnice květel a dokonce
tetlucha kozí pysk! Okouzlen probouzející se přírodou jižní Moravy jsem si šel
ještě lehnout.
Po snídani nám nezbývalo než se projít po okolí Čížova. Po
chvilce potulování se ale ozvala paní doktorka s omluvou. Prý je to
neomluvitelné, ale včera na nás úplně zapomněla. Na správě parku měli návštěvu
kolegů z Křivoklátska, kteří usilují také o začlenění mezi NP a přijeli pro
cenné rady. Neobešlo se to bez ochutnávek vína z okolních vinic, a tak se
přihodilo, že jsme se večer nesešli. Vše se dobré obrátilo, paní doktorka pro
nás přijela služebním terénním vozem a celý den nám ukazovala ty nejnádhernější
vyhlídky na údolí Dyje. Večer jsme spolu ještě poseděli v kempu u našeho
dřevěného stanu a byli jsme obdarováni spoustou informací. Bylo nám doporučeno
mnoho erbovních druhů, které Podyjí charakterizují. Druhy rostlin a živočichů,
které nám nejvíce vyhovovaly, jsou zobrazeny na aršíku.
Další den nás ještě čekala cesta k vyhlídce na proslulou
vinici Šobes. Byli jsme od pohledu na tento kopec s vinicí nejprve zrazováni.
Prý je to místo až příliš známé a kvůli vinici s vinným sklípkem turisty
neúnosně hojně navštěvované. My jsme měli ale štěstí a na vyhlídce jsme byli
úplně sami. A pohled z výšky na meandr Dyje s okolním panoramatem okolních
vrchů nám vyrazil dech. Tento pohled musí být ústředním motivem aršíku!
Po hodině fotografování, skicování a prolézání okolí
vyhlídky jsme se vydali na cestu zpáteční. Na obou stranách silnice
mnohakilometrová třešňová alej s dozrávajícími plody. Byli jsme instruováni, že
o třešně nemá nikdo zájem a zůstávají na stromech. Pustili jsme se tedy do
sklizně, která nám připomněla chmelovou brigádu v době studií. Po naplnění
kufru automobilu Škoda Octavia Combi jsme konečně plnou parou zamířili k
domovu. Potom už stačilo pouze aršík s mnoha přírodními objekty zkomponovat,
rozvrhnout, nakreslit, naskenovat, vytvořit blánu doplněnou písmem, udělat
xerokopii pro náš archiv, připravit aršík pro tisk ve zmenšené podobě, udělat
obálky FDC, návrhy na Cartes Maxima, vyrobit razítka a vše v termínu odevzdat.
Bylo to krásné a rádi na tuto práci i na pobyt v Podyjí
vzpomínáme.
A tak Dyje Adieu!
Přidáno: 10/19/2023
17. 10. 2023
12. 10. 2023
Nabídka pamětních tisků rytin z roku 2020
Dobrý den, dovolujeme si Vám zaslat nabídku mimořádného
vydání kompletu pamětních tisků rytin FDC z roku 2020, který bude u nás
v prodeji od 8. 11. 2023.
Nabízený titul je vydáván jako mimořádné vydání, nepatří do
emise známek, které jsou z Karlových Varů zasílány na základě stálých
objednávek. Pokud i abonenti z Karlových Varů mají o mimořádné vydání zájem a
neobjednali jej u nás na prodejně Známkové tvorby v Praze k osobnímu
odběru, musí si jej objednat mimořádnou objednávkou (e-mail: filatelie.kv@cpost.cz), jelikož jej
automaticky nedostanou.
Lenka Briganová a Lenka Škarková
Prodejna Známkové tvorby
znamkova.tvorba@cpost.cz
Tel.: +420 954 301 422
Přidáno: 10/12/2023
11. 10. 2023
4. 10. 2023
Emisní plán a podrobnosti 2024
Dovoluji si Vám představit Emisní plán na rok 2024. Doufám,
že emise vybrané pro rok 2024 Vás osloví a nové známky se Vám budou líbit.
Dále bych Vás ráda upozornila, že prodejna Známkové tvorby
bude od 30. 10. – 3. 11. 2023 uzavřena z důvodu pravidelné roční
inventury.
Děkujeme za pochopení.
Lenka Briganová
vedoucí oddělení Prodejna Známkové tvorby
Přidáno: 10/04/2023
Vyjádření pronajímatele k nedodání tzv. modrých štočků na veletrh Sběratel
Reakce na otištěnou informaci o zpoždění a včasné nedodání štočků pro modré výplatní otisky - ZDE.
Reklamní štočky, používané na výplatním stroji dříve nazvaném
Neopost, bohužel nemohly být vytištěny na letošním podzimním Sběrateli. Důvodem bylo zdržení u dodavatelské francouzské firmy. Celý systém je tradičně
komplikovaný. Česká pošta zadala, před drahnou dobou, službu společnosti Evrofin
se sídlem v Ústí nad Labem, a ta zase finalizaci štočku a jeho nahrání předala
realizátorovi z Francie. Zde nastalo poměrně razantní zpoždění. Proto
rozesíláme štočky až nyní. Není je možné antidatovat, ale jen posunout datum o
několik dní dopředu.
Na konečnou finalizaci tedy pronajímatel orážecího stroje „Qadint“
nemá žádný vliv.
Václav Fiala, pronajímatel
Přidáno: 10/04/2023
PAC Aukce končí v neděli
Dobrý den, rád bych Vás upozornil, že uzávěrka 58. aukce
celin a poštovní historie bude již tuto neděli, 8. 10. 2023, v 18:00 hod.
V aukci je nabízeno více než 4.400 položek z celého světa, s důrazem na státní
útvary na území Čech, Moravy a Slovenska, ale i dalších zemí. Řadu zajímavých i
mimořádných položek zde najdou i sběratelé ostatních teritorií a oborů poštovní
historie.
Kompletní aukci najdete ZDE.
Všechny položky jsou na webových stránkách vyobrazené.
Jednoduchý fulltextový systém vyhledávání Vám umožní snadno nalézt přesně ty
položky, které hledáte. Přímo z webové stránky také můžete snadno odeslat
Váš písemný příkaz. Pokud jste tak již
neučinil, odešlete prosím Vaše příkazy včas.
Na středu 4. 10. 2023 je plánovaná veřejná prohlídka nabízených položek,
v prodejně FILATELIE KARLIN (Praha 8, Sokolovská 149), v době 9:30 –
11:30 a 12:30 – 16:30 hod.
Uzávěrka aukce bude v neděli 8. 10. 2023 v 18:00 hod.
Ing. Milan Černík
Písemná aukce celin a poštovní historie, P. O. Box 243, CZ-160 00 Praha 6
Tel.: 608-539-581
Přidáno: 10/04/2023
3. 10. 2023
Nové modré výplatní otisky přicházejí 3 týdny po termínu
Dnes jsme obdrželi obálku s modrým výplatním otiskem "Dny Vlastních známek na veletrhu Sběratel", který byl v programu veletrhu avizován již na první páteční den veletrhu 8. září 2023. Francouzský dodavatel postupoval velmi necitlivě a štoček do stroje jednoduše nedodal včas. Tím neumožnil výplatní otisk používat na akci k níž byl připraven. První otisky jsou ze 27. září 2023, tedy o téměř 3 týdny později, než bylo objednáno. Je jisté, že tím byl zmařen záměr všech zúčastněných subjektů: pořadatelů veletrhu, odborné společnosti Sběratelů Vlastních známek i majitele výplatního stroje OS Fauna a flora a v neposlední řadě i sběratelů výplatních otisků. Je to poučení pro pořadatele podobných akcí. Nicméně jednu kladnou stránku to má. Neutrální text štočku umožňuje, aby byl použit na dalších akcích Sběratele - jeho vánočním i jarním veletrhu a na hlavním veletrhu Sběratel v září příštího roku. Pro úplnost zveřejňujeme i druhý modrý otisk se stejným osudem "Hlíva ústřičná - zdraví na talíři". Za zaslání děkujeme plzeňské Newsphile.
Přidáno: 10/03/2023
2. 10. 2023
1. 10. 2023
J. Chudoba: Novinové známky Československa 1918-1939
Vážení přátelé, dovolujeme si vám připomenout naši další
klubovou schůzku, která se uskuteční ve čtvrtek 5. 10. 2023 od 16 hod. v
sále Dřevák v 1. patře Domu Portus (Život 90, z.ú.) v Praze 1, ulice Karoliny
Světlé 18 (roh s ulicí Betlémskou, mapku najdete na https://www.kf0015.cz/kde-nas-najdete/),
a jejíž součástí bude přednáška Ing. Josefa Chudoby, Ph.D. na téma
"Novinové známky Československa 1918-1939", jak jsme vás také již
informovali na klubovém webu na stránce https://www.kf0015.cz/klubove-odpoledne-s-prednaskou-5-10-2023/.
Přednáška začíná v 16.30 hod. Vítáni jsou všichni zájemci o filatelii a
poštovní historii - vstup volný. Jako obvykle bude pro účastníky připravena
káva, čaj a minerálka.
Na stejném místě bude probíhat (zejména před přednáškou) výdej novinek
účastníkům klubové novinkové služby a členové klubu budou moci uhradit
členské příspěvky na rok 2024.
Chtěli bychom vás upozornit na již obvyklý režim vstupu do Domu Portus po 17.00
hod. (týkalo by se později příchozích), kdy je nutno u vchodu do domu
zatelefonovat na číslo 732 253 138 a my vám příjdeme otevřít. Tento režim se
bude týkat i našich dalších klubových schůzek.
Za výbor Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15 Praha,
pobočného spolku Svazu českých filatelistů, z.s., zdraví
Ing. Pravoslav Kukačka, jednatel
Přidáno: 10/01/2023