Vydání pamětních listů Známkové tvorby (PLZ) – II. pololetí 2014

2. 7. 2014 (středa) – PLZ č. 43: „EXPONET“, s nalepenou výplatní písmenovou známkou "E" (25,- Kč) „Rozvoj filatelie“, k. č. 643 a otiskem příležitostného razítka pošty Praha 1, autor Pavel Sivko. 
--
?? 14. 7. 2014 (datum bude upřesněno) – PLZ č. 44: „PAROPLAVBA“, s nalepenou příležitostnou známkou „Historické dopravní prostředky: osobní kolesový parník František Josef I.“, nomin. 25,- Kč, k. č. 811 a otiskem příležitostného razítka pošty Praha 1, autor Pavel Sivko.
--
Dále jednáme o možnosti vydání PLZ k MDF:
?? 21. 8. 2014 (objednávka není potvrzena) – PLZ č. 45: „Mezinárodní dudácký festival“, s nalepenou příležitostnou známkou „EUROPA – Národní hudební nástroje – chodské dudy“, nomin. 25,- Kč, k. č. 805 a otiskem příležitostného razítka pošty Strakonice 1, autor Miloslav Bláha.
Pro abonenty prodej u přepážek Známkové tvorby č. 29 a č. 30 v den vydání, prodejní cena 30,- Kč. 
--
Marie Chábová
vedoucí oddělení
Prodejna známkové tvorby
Jindřišská 14, Praha 1
--
chabova.marie@cpost.cz
Tel.: +420 221 131 420
GSM:  +420 605 220 617    

Oldřich Večerek: Čs. polní pošta ve Francii a v Anglii

Předmluva 

Nejen poštovní známky, ale i poštovní razítka – polní poštu nevyjímaje – jsou odrazem doby, v níž byla používána. O dokladech čs. polní pošty za druhé světové války to platí v plné míře.

Po okupaci Československa v roce 1939 uprchlo mnoho našich příslušníků do zahraničí. Část jich přešla do Polska, po jehož vojenské porážce někteří přešli do Sovětského svazu, jiní se dostali přes Rumunsko na Střední východ. Po přepadení SSSR fašistickým Německem vytvořil se v Buzuluku v únoru 1942 z necelého jednoho tisíce lidí 1. československý samostatný prapor. Postupně posilován dalšími Čechy a Slováky, kteří se do něho hlásili na osvobozeném území, přerostl ve skutečnou armádu a do osvobozené vlasti se vrátil jako 1. čs. armádní sbor.
Skupina Čechoslováků na Středním východě bojovala v Africe, hájila Tobruk a v roce 1943 byla přepravena do Anglie a tam začleněna do zreorganizované Československé samostatné obrněné brigády.

Jak v SSSR, tak i na Středním východě nebyl ani čas, ani podmínky pro vytváření samostatné čs. polní pošty. Obě vojenské skupiny užívaly služeb pošt těch armád, pod jejichž velením byly začleněny.

Podstatně odlišná situace byla v Západní Evropě. Po vypuknutí války se zformovaly čs. vojenské jednotky ve Francii a užívaly služeb francouzské vojenské pošty. Zde vznikla prvá příležitostná razítka, která na dopisech, lístcích a různých příležitostných tiscích připomínala Československo. Po kapitulaci Francie a přepravení čs. vojenských jednotek do Anglie dochází již v prosinci 1940 k zřízení čs. polní pošty. Tato nejen sloužila čs. vojákům, ale byla i jedním z propagačních nástrojů čs. vlády v exilu, která pro své uznání musela vynaložit mnoho úsilí, aby si zde získala potřebnou pozici.

Archivní oddělení Čs. samostatné brigády napsalo o své činnosti v roce 1941: „Příchodem na anglickou půdu nastává pro nás těžký úkol. Snažíme se využít každé příležitosti, abychom pověděli co nejvíce britským přátelům o naší vlasti a o našem národu. Vydáváme filatelistické aršíky, odznaky, publikace a příležitostné tisky. Chceme, aby i nejširší britská veřejnost věděla toho hodně o Čechoslovácích nejen dnes, nýbrž i budoucí generace…“.
V době válečných poměrů je vojákům uloženo používat služeb polních pošt, aby razítka pošt civilních neprozrazovala pobyt odesílatele a tím i jeho vojenského útvaru. Tento příkaz doby plnila i čs. polní pošta v Anglii do konce října 1941 svým vlastním razítkem, jímž znehodnocovala anglické známky na dopisech a lístcích čs. vojáků.

O okolnostech a podmínkách, za nichž byla tato polní pošta v Anglii budována vypráví její přednosta, kdysi npor. v záloze Oldřich Večerek s podrobnostmi, které nelze přečíst z žádného dopisu touto poštou dopraveného, ani z archivních dokumentů. Po 25 letech od ukončení války odkrývá se další kus historie psané účastníkem, který byl „při tom“ a doplňuje tak řadu jiných publikací, líčících život našich vojáků v zahraničí za 2. světové války.

Ze vzpomínek prvního brigádního poštmistra

Francouzská předehra 

Kolébkou čs. zahraniční armády ve druhé světové válce byla Francie, kam odešla různými cestami řada vojenských osob ihned po podepsání ponižující Mnichovské dohody, ačkoli válka ještě nevypukla. Zpočátku šel proud dobrovolníků přes Polsko, jeho část se stala základem pro pozdější formování 1. čs. samostatného praporu v SSSR. Letci pokračovali po krátkém zdržení v Polsku, z Gdyně po moři do Francie, kde vyčkávali začátku války. Po pádu Polska odcházeli dobrovolníci přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Turecko, Sýrii a Egypt, s variantou přes Atény nebo Cařihrad, a francouzskými loděmi do Marseille.

Několik jedinců dokonce dokázalo přejít tajnou německou Siegfriedovou linii a dostat se až do Agde, kde vznikla 15. ledna 1940 v síle asi 3000 mužů 1. divize, v čele s velitelem gen. R. Viestem.

Čs. armáda ve Francii byla povolena až do vypuknutí 2. světové války a osoby, které přišly do Francie před jejím vypuknutím musely hledat azyl v Cizinecké legii.

Jen úzký kruh vyšších důstojníků čs. hlavního štábu chystal tajně v Paříži organizaci čs. zahraniční armády za účinné pomoci přátel Československa z nejvyšších kruhů, např. gen. Fauchera a kardinála Verdiera.

Po ustavení 1. čs. divize zřídila dne 1. února 1940 francouzská vojenská pošta v základní posádce čs. armády, v barákovém táboře uprchlíků ze španělské války v Agde zvláštní poštovní úřad. Teprve zmatek a potíže, které způsobily české adresy, česká a slovenská jména a české zkratky vojenských útvarů, donutily francouzské činitele, že přibrali k polní poště též Čechoslováky, pod velením našeho důstojníka.

Znalost francouzštiny byla povinná pro všechny uchazeče. Tím se stalo, že na poštu se dostali lidé bez odborných znalostí. Rychlý spád války v roce 1940 již nedovolil projednat na vyšších místech zřízení čs. samostatné armády s Vrchním polním soudem v Montpelliére, jehož slavnostní otevření a inaugurace čs. vojenských soudců se stala velkou politickou událostí. Příležitostná razítka k této události dalo zhotovit velitelství náhradního tělesa čs. vojsk. Velitel vojenské pošty v Agde povolil jejich užívání, ale jen jako přídavných k úřednímu razítku francouzské polní pošty, jehož údaje závazně platily.

Že navrhovatelé příležitostných razítek nebyli poštovními odborníky, o tom svědčí tvar, rozměry i texty všech tří přídavných razítek čs. vojenské pošty v Agde. Bylo to 7. března 1940 příležitostné přídavné razítko k 90. výročí narození prezidenta Masaryka v červené barvě, dále 4. 5. 1940 příležitostné přídavné razítko k 21. výročí tragické smrti prvního ministra národní obrany gen. Rastislava Štefánka při příletu do osvobozené vlasti, v černé barvě a 1. června 1940 v den odjezdu čs. vojáků na frontu.

Na dopisech z té doby se také ještě vyskytují dvoukruhová razítka poštmistrů československých pěších pluků, případně čs. divize, bez data s vodorovným označením „Le Vaguemestre“ a s francouzským textem a řada administrativních a cenzurních razítek. Navrhovatelé ve snaze dosáhnout povolení, dali sami úřední jednací jazyk čs. armád na druhé místo, vyjma razítka, připomínajícího odjezd na frontu, což by v žádném případě neudělala ani jedna armáda s vžitou národní tradicí.

Ve spojitosti s razítky československé vojenské pošty ve Francii se často setkáváme s pamětními dopisnicemi, jejichž obrazová náplň vycházela z protifašistického odboje. Vydávali je J. Motl a J. Marek v Paříži. Zobrazují Jana Žižku, Jana Husa, Františka Palackého atd.

Nástup do armády citelně postihoval každého vojáka. Příjem prostého vojína činil totiž půl franku denně a nestačil na krytí jeho základních potřeb. Denně proto docházely balíčky, dopisy a peněžní poukázky na nevelké obnosy, jež svědčily, jak rodiny mnohdy velmi těžce shánějí těch pár franků pro svého vojáka.

Málokdo však dostal svůj dopis se známkou, zvláště šlo-li o známku exotickou, nebo o známku s příplatkem. Když vojáček na polní poště reklamoval, dozvěděl se, že známka byla odlepena, aby se zjistilo, zda pod ní není „tajná zpráva“ špionážního rázu. Ostatně nařídili to Francouzi „musíte být rádi, že Vám doručujeme osobní poštu, Cest la vie, cest la querre!“. Proto zbylo jen málo dopisů, které došly s úplnou frankaturou.

Filatelisté samozřejmě sbírali vše co sehnali od svých spolubojovníků, jiní se z nostalgie filatelisty stali a byli ochotni za přírůstky do svých sbírek platit. Vznikli i filatelističtí spekulanti, kteří si teprve v armádě uvědomovali, že řada našich vojáků se dostala z drápů gestapa a dorazila až do Francie jen díky tomu, že si na dalekou cestu vzali své cenné známky a cestou získávaly místní devizy jejich prodejem.

Tento poslední druh filatelistů vyvolal v táboře skutečnou burzu známek a byl příčinou, proč se na polní poště tak důkladně hledali „špioni pod vzácnějšími známkami“.

Razítka z čs. polní pošty ve Francii však splnila své poslání, protože živě připomínala domov i povinnosti každého jednotlivce k němu, a ukázala světu, že ČSR bojuje za svou samostatnost na půdě Francie. Filatelie odvedla takto mnohé od bolestné nostalgie, dala jim jakousi náplň pro volno po službě a sdružovala vojáky.

Dne 6. června 1940 opustil nejprve druhý a krátce za ním i první pěší pluk, tvořící tzv. divizní pěchotu, vojenské středisko v Agde. Nástupním prostorem pro odchod na frontu byly Montigny-sur-Aube a Autricort, asi 200 km jihovýchodně od Paříže.

Oba pluky, dostatečně vyzbrojeny pro boj s německými armádami, byly překotně zařazeny do bojů na Marně, bez absolvování polní ostré střelby. Plně se osvědčily díky dobrému výcviku čs. důstojníků i mužstva doma, ale pád Francie zastavit nemohly. Bojovaly téměř až do obklíčení, aby nakonec zjistily, že sousední francouzské jednotky dávno ustoupily. Prodělaly pěšky ústup až na Loiru pod neustálým tlakem Němců na zemi a ze vzduchu, jež se měla stát definitivní obrannou linií s nástupištěm proti ofenzivě. A zase marně. Byl nařízen další ústup v nepopsatelném chaosu vojenských jednotek. Plně motorizované německé armády hnaly před sebou masu lidí, koní, kár, děl a proviantních automobilů, jež nemohly z místa a Luftwaffe zcela beztrestně zvětšovala chaos masakrováním ustupujících svými kulomety a bombami.

Naše pluky bojovaly až do konce. K moři do přístavu Séte ustoupily teprve na písemný rozkaz vrchního velitelství, které připojilo k díkům a uznání, pochvalu za příkladnou statečnost a věrnost při hájení Francie až do poslední chvíle, kdy jim šlo jen o vojenskou čest. Mezi řádky vojensky stručných slov je možno vyčíst lítost, že Francie neměla ve své těžké hodině více takových pluků.

Z přístavu Séte po propuštění naturalizovaných Čechoslováků z Francie podle jejich vlastního rozhodnutí, odjely pluky loděmi do neznáma bez poct a loučení ze strany místního obyvatelstva, jež bohužel až příliš snadno uvěřilo nacistické propagandě, že Francie vstoupila do války jen kvůli Čechoslovákům a Polákům.

Když ještě nebyl poštmistr

Československá armáda odjela z francouzského chaosu a jako jediná dorazila po několika týdenní plavbě v Atlantickém oceánu do Anglie, díky ochraně britské Navy před útoky německých ponorek i letadel, ve dnech od 7. do 13. července 1940.

Naši vojáci propašovali na lodě lehké zbraně i munici přes přísný příkaz Francouzů, aby veškeré zbraně byly před naloděním odevzdány. Naše vojáky rozladil postoj části francouzského obyvatelstva i některých francouzských velitelů, např. gen. Mativettiho, kteří chtěli plnit do posledního puntíku podmínky kapitulace nadiktované Hitlerem, včetně předání všech Čechoslováků Wehrmachtu a Gestapu. Situace se přiostřila tak, že plk. Liška musel připravit obranu přístavu Séte i proti Francouzům, aby zajistil klidné nalodění.

K ozbrojené srážce s našimi včerejšími spojenci nedošlo jen proto, že francouzští vojáci odmítli poslechnout své velitele, plnící Hitlerovy rozkazy, a rozjeli se domů.

Angličané připravili narychlo stanový tábor v zámeckém parku v Cholmondeley, v blízkosti města Chestru, asi 30 km jižně od Liverpoolu.

Pošta začala docházet našim vojákům od prvního dne pobytu v Anglii, protože od uzavření příměří neodesílali poštu do vojenského tábora v Agde, ale předali ji styčné anglické jednotce v Cholmondeley k doručení po příjezdu Čechoslováků. Poštu doručoval pomocný úřad našeho velitelství ve svém stanu označeném tabulkou Pošta.

Po vžitém způsobu z Francie připravovalo velitelství na den návštěvy prezidenta republiky Dr. Beneše příležitostné razítko s vyobrazením brány zámeckého parku v Cholmondeley, a to ke dni 26. července 1940. Razítko navrhl akademický malíř škpt. Cypra z Paříže. I zde byla čeština na druhém místě a z textu razítka je jasno, že řádná a právoplatná polní pošta nám ještě nebyla povolena.

Přítiskem tohoto vedlejšího razítka se opatřily v barvě červené a modré všechny dopisy došlé i podané, kromě toho řada grafických a nálepních listů, fotografií a kreseb.

Těžké začátky 

Brigáda požádala písemně a s vědomím anglické styčné skupiny Liaison H.Q. 22, zejména jejího velitele col. R. C. Pollocka, MNO v Londýně o povolení samostatné čs. polní pošty s vlastními známkami.

Současně jsme žádali o povolení příležitostných razítek v určité památné a historické dny, jež se budou anglické poštovní správě hlásit předem, aby mohly být uveřejněny ve Věstníku a provozních oběžnících poštovním úřadům v celém království.

Přípis odešel složitou úřední cestou, jak ani jinak v armádě zatím být nemůže, přes MNO na Čs. ministerstvo zahraničí, pak na Foreign Office a odtud na War Office v Londýně a samozřejmě toutéž cestou zpět se zastávkou v úřadě generálního poštmistra (Postmaster General).

Pomocný úřad brigády nám dal psací papíry, tužky a péra, 3 stoly, několik propisovacích bloků a velké klubko motouzu. A to bylo vše, s čím jsme začínali.

...

Zde bohužel autentické vyprávění 1. brigádního poštmistra čs. polní pošty ve Francii a Anglii pro nás končí. Dostavníček přestal vycházet – vydavatelé měli před maturitami a čekala je většinou vojenská základní služba. KMF 56-240 pomalu skončil svoji činnost >>>>> http://expo-net.blogspot.com/2007/11/dostavnek-tm-40-let-star-asopis-kmf-56.html

Autorem I. části je Oldřich Večerek, autorem předmluvy a II. části je Dr. Vratislav Palkoska. 

Rukopis Oldřich Večerka o historii čs. polní pošty ve Francii a Anglii, který jako ucelený a nezkrácený rukopis měl vyjít v HZ SČF Merkurfila se do dnešních dnů neuchoval, ani nemám sebemenší informace o to, že by publikace Oldřicha Večerka někdy někde vyšla. Bohužel. 
Převzato z časopisu Kroužku mladých filatelistů 56-240 Brno "Dostavníček", odkud je i ukázka tehdejší cyklostylované stránky.

Břetislav Janík

Reprint k 70. výročí vylodění spojenců v Normandii - 6. 6. 2014. Původně přidáno na tento web: 10. 11. 2007 http://expo-net.blogspot.cz/2007/11/oldich-veerek-s-poln-pota-ve-francii-v.html

Nová známka: Kolesový parník František Josef I.

Michel Rundschau a Franz Kafka

Franz Kafka jako Téma měsíce německého časopisu MICHEL Rundschau. Na 4 stranách s mnoha doplňujícími fotografiemi o Pražákovi Franzi Kafkovi. Na titulní straně výtvarně velmi zdařilá a běžné tvorbě se vymykající autorská známka Mariny Richterové (na reprodukci + první dvě strany textu). Právě známka jako je Franz Kafka, jak si ostatně všimli i němečtí vydavatelé jednoho z největších filatelistických časopisů současnosti, posouvají původní známkovou tvorbu mílovými kroky dopředu k novým výzvám. 

Za ukázku děkujeme F. Benešovi.

B. J.

Nová příležitostná dopisnice: Motocyklová pošta

Nové známky v aršíku: 0812-0813 Obětem 1. světové války

Nové známky: 0810-0811 Historické dopravní prostředky

Emisní plán na rok 2015

Emisní plán je k dispozici pouze v pdf souboru: Emisní plán 2015 v pdf formátu

Změna emisního plánu vyhražena.
B. J.

Behr Philately

Grand Prix Wipa 2013 udělena

Před několika dny jsme Vám sdělovali, že výsledky dostaneme již brzo: http://expo-net.blogspot.cz/2014/05/grand-prix-wipa-2013-prave-hodnoti.html  Stalo se tak počátkem týdne, 2. června 2014.

Reprodukce nejsou bohužel příliš kvalitní. Na prvním místě se umístil aršík z Maďarska, na 2. místě aršík z Kanady  a na 3. místě je výzdoba Městského paláce v Lichtenštejnsku.

Česká pošta do soutěže vybrala známku Franz Kafka od Mariny Richterové.
B. J.

Issue of the commemorative souvenir sheet: Victims of World War I

On the 11th June, 2014 the Ministry of Industry and Trade  of the Czech Republic is going to  issue a commemorative souvenir sheet with two different stamps in the denomination of  29  CZK and 3 coupons from the issue Wictims of World War I. The stamps depict war motifs.
The First World War (before 1939 known as the Great War or as the World War) was a global military conflict which lasted from 1914 to 1918. World War I hit Europe, Africa and Asia and also took place in the world's oceans. The immediate pretext for the war was the successful assassination of the archduke and heir to the throne Franz Ferdinand d'Este. Austria-Hungary declared war on Serbia in retaliation, causing a chain reaction leading to World War I. Within one month, Europe found itself in a conflict.
The war broke out between the two coalitions: the Allied Powers and the Central Powers. At the outbreat of war  the Allied Powers were the United Kingdom (which participated in the war as a result of the German invasion of Belgium), France and Czarist Russia. The Allied powers were also joined by other countries, Italy in 1915 and the USA in 1917. The Central Powers were Germany and Austria-Hungary in 1914, joined later  by the Ottoman Empire and Bulgaria (in 1915). By the end of the war only Spain, Switzerland, the Netherlands and the Scandinavian countries remained neutral.

The battles of World War I took place on several fronts in Europe. On the Western Front, the fighting took place in the trenches (trench warfare). Over 60 million soldiers were mobilized from 1914 to 1918.
The war ended with the victory of the Allies and the surrender of the defeated Central Powers. The world celebrates the 11th November, 1918 as the end of World War I  -  at  11 a.m. there was a ceasefire on all fronts (11.11. at 11 a.m.), signed on the same day at 5:05 a.m. by the German Corps of Generals in the company wagon of the Supreme Commander of the Allied troops, the French Marshal Foch in Compiègne. The formal ending of the war occurred with the Treaty of Versailles in 1919.
The author of the souvenir sheet is the academic painter Jan Maget and the author of   engravings of FDC is the graphic artist and engraver Václav Fajt.
The stamps sized 40 x 50 mm per 2 pcs in the souvenir sheet sized 108 x 165 mm  has been printed  by  the Post  Printing House in Prague by multicoloured offset.  
There  will be  two  First Day Covers incl. commemorative cancellation. In the picture part of the cover to the first stamp  are depicted the military helmets and hats. In the picture part of the cover to the second stamp are depicted  portraits of war heroes with a two-headed eagle in the background and a lion in the front.  The both covers are printed by recess print from flat plates in black-green. On the cachet is depicted a barbed wire cross with a dove in the middle  and the text: Praha, 11. 6. 2014.
The souvenir sheet is valid  from  the 11th June, 2014.  
--
Date of issue: 11th June, 2014
Graphic arrangement: Jan Maget
Engravings: Václav Fajt
Size of the souvenir sheet: 108 x 165 mm
Size of the stamp: 40 x 50  mm
Face value: 2 x 29 CZK
Method of the printing of the stamp: Multicoloured offset
Method of the printing of the FDC: Recess print from flat plates in black-green 
Subject of the stamps: War motifs
Number of the FDCs: 2 pc
Subject of the  FDC´s: 1. military helmets and hats
2. portraits of war heroes with the two-headed eagle in the background and a lion in the front
Editor: Ministry of Industry and Trade of the Czech Republic
Producer: Post Printing House, Ortenovo nám. 16, CZ-170 04 Praha 7
Supplier: PostFila, Export Department, Ortenovo nám. 16, CZ-170 24 Praha 7

Ausgabe des Blocks mit 2 Briefmarken: Den Kriegsopfern des 1. Weltkrieges

Ausgabetag: 11. Juni 2014
Entwurf: Jan Maget
Stich: Václav Fajt
Grösse der Briefmarke: 40 x 50 mm
Grösse des Blocks: 108 x 165 mm
Nennwert: 2 x 29 CZK
Druck: Mehrfarbiger Offsetdruck
Druck des FDC´s: Stahldruck aus der Fläche in Schwarzgrün
Herausgeber: Ministerium für Industrie und Handel der Tschechischen Republik
Hersteller: Postwertzeichendruckerei, Ortenovo nám. 16, CZ-170 04 Praha 7
Lieferant: PostFila, Exportabteilung, Ortenovo nám. 16, CZ-170 24 Praha 7
Block mit zwei verschiedenen Briefmarken: auf den Briefmarken  sind  Kriegsmotive abgebildet
Ersttagsbriefe: im Bildteil des  ersten Umschlags sind Kriegshelme und Kappen abgebildet, im Bildteil des zweiten Umschlags sind die Porträts der Kriegshelden mit einem zweiköpfigen Adler im Hintergrund und mit einem Löwen  im Vordergrund. Auf dem Stempel ist ein Kreuz aus Stacheldraht mit einer Taube in der Mitte und der Text: Praha, 11. 6. 2014
--
Der Erste Weltkrieg (vor dem Jahr 1939 als Großer Krieg, oder Weltkrieg bekannt) war ein globaler Kriegskonflikt, der von 1914 bis 1918 gedauert hat. Der Erste Weltkrieg hat Europa, Afrika und Asien betroffen und ist in den Weltozeanen verlaufen. Der unmittelbare Vorwand zum Krieg war das erfolgreiche Attentat auf den Erzherzog und Thronfolger Franz Ferdinand d’Este geworden. Österreich-Ungarn hat als Vergeltung Serbien den Krieg  erklärt, was eine Kettenreaktion ausgelöst hat, die zum Weltkrieg geführt hat. Innerhalb von einem Monat hat sich Europa im Kriegskonflikt befunden. 
Der Krieg ist zwischen zwei Koalitionen ausgebrochen: die allierten Mächte und Mittelmächten. Die Entente beim Kriegsausbruch waren das Vereinigte Königreich (das in den Krieg in Folge der deutschen Invasion in Belgien eingeschaltet wurde), Frankreich und das zaristische Russland. Zu den allierten Mächten haben sich weitere Staaten angeschlossen, im Jahre 1915 Italien und im Jahre 1917 die USA. Die Mittelmächte waren im Jahre 1914 Deutschland und Österreich-Ungarn. Den Mittelmächten haben sich auch das Osmanische Reich und im Jahre 1915 Bulgarien angeschlossen. Am Ende des Krieges sind neutral nur Spanien, die Schweiz, die Niederlande und die Staaten von Skandinavien geblieben. Die Kämpfe des Ersten Weltkrieges sind an mehreren Fronten in Europa verlaufen. An der Westfront sind die Kämpfe in den Schützengräben (Grabenkrieg) verlaufen. Mehr als 60 Millionen Soldaten wurden von 1914 bis 1918 mobilisiert. 
Der Krieg hat mit dem Sieg der Allierten und der Kapitulation der besiegten Mittelmächte geendet. Als Ende des Weltkrieges ist angegeben und in der Welt der 11. November 1918 gefeiert, als ab 11 Uhr an allen Fronten der Waffenstillstand (11. 11. um 11 Uhr) eingetreten ist, unterzeichnet an demselben Tag um 5:05 Uhr in der Früh von der deutschen Generalität im Stabswaggon des Oberbefehlhabers der allierten Truppen des französischen Marschalls Foche in Compiègne. Die formelle Beendigung des Krieges waren die Pariser Vorortverträge im Jahre 1919. 

Historische Verkehrmittel: Der Personenraddampfer Franz Joseph I.

Ausgabetag: 11.Juni 2014
Entwurf: Pavel Sivko
Stich des FDC´s: Jaroslav Tvrdoň
Format: 40 x 23 mm
Nennwert: 25 CZK
Druck: Mehrfarbiger Offsetdruck
Gedruckt in Bögen zu: 50 Stk.(Zusammendruck 25 Stk. der Briefmarke Fahrzeug Z4 und 25 Stk. der Briefmarke Personenraddampfer Franz Joseph I.)
Druck des FDC´s: Flachstahlplattendruck in Schwarz
Herausgeber: Ministerium für Industrie und Handel der Tschechischen Republik
Hersteller: Postwertzeichendruckerei, Ortenovo nám. 16, CZ-170 04 Praha 7
Lieferant: PostFila, Exportabteilung, Ortenovo nám. 16, CZ-170 24 Praha 7
Ersttagsbrief: im Bildteil des Umschlags ist ein Detail des Personenraddampfers Franz Joseph I. abgebildet. Auf dem Stempel ist ein Anker und der Text: P.P.S. Praha, 11. 6. 2014
Maximum-Karte: am 11.Juni 2014 wird auch eine  Maximum-Karte mit der Abbildung des Personenraddampfers Franz Joseph I. herausgegeben, die die ganze Ausgabe vervollständigt.

--
Der größte und markanteste von den sechs Raddampfern der in Prag gebaut war ist der Personen-(Salon-) Dampfer Franz Joseph I. Zur Beschaffung eines neuen, in der Reihenfolge dritten Großkapazitätenschiffes hat die Pražská Paroplavební Společnost (die Prager Dampfschifffahrtsgesellschaft) vor allem das Wachstum des Interesses der Reisenden für die Linie Praha (Prag) – Zbraslav (Königsaal) – Štěchovice (Stiechowitz) inspiriert, das nach 1880 erfolgt ist, vor allem das äußerst erfolgreiche Jahr 1884. Mitte 1886 wurde eine Ausschreibung organisiert, an der einige Unternehmen teilgenommen haben: První českomoravská továrna na stroje (Die Erste bömisch-mährische Maschinenfabrik), die Schiffswerft KETTE D.E.G. aus Dresden und Pražská akciová strojírna (die Prager Aktien-Maschinenfabrik), die ehemalige „Rustonka“. Diese hat schließlich die Ausschreibung gewonen und hat den modernen Dampfer mit der Tragfähigkeit von  800 Personen für 55 000 Gold geliefert. 
Die hohe gewünschte Tragfähigkeit des Dampfers hat die Schiffswerft zu bestimmten neuen Lösungen geführt. Der Dampfer in Bezug auf die Breite der Umkehrpunkte auf der damaligen Moldau über Prag konnte nicht zu lang sein und trotzdem musste er einen niedrigen Tiefgang haben (es wurden 0,72 m erreicht). Es war daher notwendig die Verdrängung des Schiffes mit Verwendung des ziemlich vollen Bugs zu erhöhen. Der hat aber wiederum leistungsstärkere Ausstattung erfordert. Deswegen hat der Dampfer zum ersten Mal in der Geschichte der Moldau-Elbe-Personen-Dampfschifffahrt eine horizontale Dampfmaschine mit einer Leistung von 120 indizierten PS bekommen. 
Außer den reich ausgestatteten Salons mit Tapeten und Roll-Jalousien hatte er im Raum zwischen den Schaufelrädern auch ein oberes Deck zugänglich für die Reisenden. Das war viel früher als die Dresdner Dampfschifffahrten, wo der Dampfer mit dem oberen Deck, hier als „Oberdeckdampfer“ genannt, erst im Jahre 1896 ausgelaufen ist, also um volle neun Jahre später. Es ist interessant, dass trotz der Verwendung des Oberdecks der Dampfer das Lenksystem auf der Kapitänbrücke hatte, aber wurde richtungsgesteuert sowie andere Prager Raddämpfer der Zeit mit dem manuellen Steuer am Heck. 
Der neu gebaute Dampfer wurde zunächst auf der Linie von Prag nach Zbraslav eingesetzt, die damals die meistbelastete Strecke der Prager Dampfschifffahrtsgesellschaft war. Hunderte von Pragern haben die Dampfer für Ausflüge in die damals weit hinter Prag liegenden Chuchle, Modřany und auch in das Resort Zbraslav verwendet. Zum Beispiel im Jahre 1889 hat der Dampfer 136 Fahrten nach Zbraslav, 86 nach Štěchovice und 65 nach Davle (Dawle) getätigt. Der Dampfer wurde auch bei den Fahrten mit prominenten Gästen verwendet, zum Beispiel am 10.Juni 1920 ist der erste tschechoslowakische Präsident T. G. Masaryk gefahren. 
Der Dampfer wurde während seiner Wirkung tragisch versenkt, aufgehoben und rekonstruiert. Nach dem Jahre 1918 wurde er auch zweimal umbenannt – auf Zbraslav (1918) und Praha (1929).