J. Šolc: Přírůstky Exponetu - duben, květen

Podívejme se na nové přírůstky EXPONETu, které si můžete na www.exponet.info prohlédnout.
Číslo 815 nám po delší době přináší exponát z oblasti esperanta – mezinárodní umělé řeči, kdysi velmi populární, dnes ustupující lavinovitě se šířící angličtině. Sestavil jej Vladislav HASALA, vedoucí námětové sekce Esperanto Svazu českých filatelistů, a nazval Z esperantských celin SSSR 1925-1939. Jde o období, v němž vyšlo pět emisí celin s popisem v jazycích národů nového státu a ve sjednocujícím esperantu. Mladý Sovětský svaz používal na svých celinách esperanto jako poštovní jazyk, i když mezinárodním poštovním jazykem byla podle Světové poštovní unie UPU v Bernu francouzština. Zakladatel rodící se velmoci Lenin měl údajně prohlásit, že „Esperanto je latinou proletariátu“. Skutečností je, že na II. kongresu Internacionály v Bruselu roku 1914 přednesl svůj referát esperantsky. Předložený Hasalův rám lze chápat především jako propagační počin, který má všechny předpoklady při mírné specializaci přerůst v hodnotný pětirámový exponát.
Exponát číslo 816 od kanadského filatelisty Steve FRIEDENTHALA z Alberty je nazván Československá strojní propagační razítka z období 1. republiky. Sedm rámů představuje vedle známých i některá méně známá razítka, o kterých čteme v populárním sedmidílném sešitovém katalogu Václava Nebeského. Sympatické jsou překlady všech nápisů a reklamních sloganů do angličtiny. Exponát se tím stává výbornou propagací naší republiky ve světě.
Sympatický je i jednorámový exponát makedonského vystavovatele a přítele České republiky Klime POPOVSKIHO ze Skopje. Nazval ho Svatý Cyril a Svatý Metoděj – učitelé Slovanů a patroni Evropy. Najdete ho pod číslem 817. Dokonalá znalost historického tématu i filatelistické materiály z jihu Evropy, které ne každý český filatelista zná nebo měl možnost vidět, dělají z tohoto rámu vítanou ozdobu na stránkách Exponetu. Zvláště v letošním roce, kdy slavíme 1150. výročí příchodu soluňských bratří na Velkou Moravu.
Exponát číslo 818 má mimořádný rozsah – 13 rámů, 208 albových listů. Jeho název Cenzura na obálkách prvního dne severských zemí se vztahuje na období 2. světové války a na přibližně dvouleté období po jejím skončení. Centrem pozornosti jsou listovní zásilky z Norska, Švédska, Finska, Dánska, Islandu a Grónska. Obsáhlý materiál shromáždil a uspořádal Alan WARREN z Pensylvánie, USA. Z úvodu, v němž autor vyjmenovává sedmnáct výstav, kterých se exponát zúčastnil, vyplývá, že ho buduje od roku 1985. Obsah plně odpovídá názvu.
Exponát číslo 819 nazval jeho autor Ghetto Terezín 1941-1945. Rakouský filatelista Gerhard HANACEK z Vídně nám zde předkládá svůj širokoúhlý pohled na téma „Terezín“, které je u nás, i přes svoji náročnost, stále oblíbenější. Osobitý přístup k českému, a současně nepochybně i nadnárodnímu tématu, stojí za pozornost.
Číslo 820: Ekonomie a obchod jako součást činnosti OSN, Hans J. SCHULZ, Německo. Námětový exponát, zaměřený na ojedinělé, zdánlivě nezáživné téma. Takový pocit ovšem máme jen chvíli, než nás téma a jeho zpracování vtáhne do děje. Perfektní nastudování tématu, rozvržení obsahu a jeho dokumentace četnými celistvostmi z významných konferencí i z ministerstev hospodářství a obchodu řady zemí světa, jsou příkladné. Přitom autor pracuje výhradně s upotřebenými známkami, což musí imponovat nejširší filatelistické veřejnosti, zvyklé u exponátů této kvality jen na neorazítkované známky. Vidíme, že tomu tak nemusí být vždy.
Další exponát číslo 821 s názvem Příběh aršíku PRAGA 1938 svěřil Exponetu filatelista Jiří MARKO z České republiky...
Celý text z Filatelie ZDE