Užitá grafika ve službách pošty – ozdobné telegrafní blankety I. republiky
Do neděle 21.11. jste mohli navštívit vynikající výstavu "Užitá grafika ve službách pošty - ozdobné telegrafní blankety I. republiky" v Poštovním muzeu v Praze (ulice Nové mlýny 2, Praha 1, otevřeno 9 - 12 hod. a 13 - 17 hod.).
Touto příležitostnou výstavou pokračoval nový výstavní projekt Poštovního muzea, zahájený v roce 2008, který má za cíl představit veřejnosti dosud nikdy nevystavené sbírkové předměty z depozitářů. Vedle známek nevydaných z politických důvodů (výstava v r. 2008) a nepřijatých návrhů ze soutěže na dobročinné známky „Dětem 1936-1938“ (výstava v r. 2009) teď muzeum přineslo přehlídku originálních výtvarných návrhů na ozdobné telegrafní blankety. Jejich autory jsou tak významné osobnosti ze světa českého výtvarného umění, jako je Jiří Trnka, Adolf Zábranský, Antonín Strnadel, ale i další plejáda grafiků a malířů období I. republiky, jejichž přijaté i nepřijaté návrhy odráží umělecké cítění tehdejší doby. Autorkou výstavy je Mgr. Patricia Tošnerová, garanty výstavy byli jmenováni Mgr. Martin Jahoda a Mgr. Tomáš Kavka.
Dovolujeme si připojit snímky z vernisáže výstavy, která se konala 14. 9. t.r. Za jejich poskytnutí děkujeme MgA. Martinu Říhovi z Poštovního muzea a Ing. Tomášovi Chudobovi z generálního ředitelství České pošty, s.p. Současně pro ucelení informace připojujeme původní tiskovou zprávu Poštovního muzea, za kterou děkujeme Mgr. Martinu Jahodovi.
V roce 1933 se ministerstvo pošt a telegrafů totiž rozhodlo, po vzoru některých zahraničních poštovní správ, vydat ozdobné telegrafní blankety. Dne 27. října 1933 na ně vypsalo, po dohodě s ministerstvem školství a národní osvěty ČSR, anonymní soutěž, které se mohli zúčastnit všichni českoslovenští umělci. Z ní měly vzejít návrhy čtyř druhů ozdobných telegrafních blanketů včetně obálek – tři pro různá blahopřání, další pro vyjádření soustrasti.
U blahopřejných telegramů dovolovalo ministerstvo libovolný motiv figurální, krajinný nebo květinový, zpracovaný ovšem tak, aby měl ozdobný telegrafní blanket pokud možno univerzální využití a dal se použít k různým významným životním a společenským událostem - sňatku, narození dítěte, jmeninám, narozeninám, Vánocům, Novému roku, ke jmenování do funkce, povýšení, promoci apod. Připouštělo i motiv abstraktní, nicméně upozorňovalo, že „vzhledem k účelu těchto blanketů, které musí přirozeně počítati se zálibou širokých vrstev obyvatelstva … musí se zamlouvat co nejširším vrstvám obyvatelstva jak barevným vzhledem, tak vhodností motivů“. Předepsaný text musel rozsahem vyhovovat tomu, že vedle české a slovenské verze bude též dvojjazyčný českoněmecký.
U blahopřejných telegramů dovolovalo ministerstvo libovolný motiv figurální, krajinný nebo květinový, zpracovaný ovšem tak, aby měl ozdobný telegrafní blanket pokud možno univerzální využití a dal se použít k různým významným životním a společenským událostem - sňatku, narození dítěte, jmeninám, narozeninám, Vánocům, Novému roku, ke jmenování do funkce, povýšení, promoci apod. Připouštělo i motiv abstraktní, nicméně upozorňovalo, že „vzhledem k účelu těchto blanketů, které musí přirozeně počítati se zálibou širokých vrstev obyvatelstva … musí se zamlouvat co nejširším vrstvám obyvatelstva jak barevným vzhledem, tak vhodností motivů“. Předepsaný text musel rozsahem vyhovovat tomu, že vedle české a slovenské verze bude též dvojjazyčný českoněmecký.
Pro soutěžící připravilo ministerstvo v budovách ředitelství pošt a telegrafů v Brně a Bratislavě a v čítárně knihovny Uměleckoprůmyslového muzea v Praze ve dnech 1.-30. listopadu 1933 vzorové ukázky ozdobných telegrafních blanketů používaných v cizině. Lhůta pro zaslání návrhů končila 30. listopadu 1933 o 12. hodině. Agendu se soutěží měly na starosti pomocné úřady ministerstva pošt a telegrafů, sídlící v Praze na Smíchově v Holečkově ulici 36, konkrétně vrchní kancelářský správce L. Sulan. V porotě zasedli Jaroslav Benda, rektor Uměleckoprůmyslové školy v Praze, František Kysela, profesor tamtéž, profesoři Akademie výtvarných umění v Praze Willi Novak, T.F. Šimon a dr. V.V. Štech, malíři a grafici A.J. Alex a Slavoboj Tusar, vrchní ministerský komisař ministerstva školství a národní osvěty dr. Adolf Chaloupka, a za poštovní správu ministerští radové Josef Novák a dr. Otto Kučera.
Soutěže se zúčastnili především žáci uměleckých škol a mladí umělci. Porota vybrala práce Václava Fialy, Antonína Pospíšila, Marie Fischerové-Kvěchové a Jiřího Trnky a vydala blankety označené číslem tiskopisu Lx1 – Lx4. Vzhledem k tomu, že je veřejnost začala v hojné míře používat, přibyly k nim v následujících letech další typy Lx5 – Lx13. Pro řadu z nich se použily náměty došlé do soutěže v roce 1933, avšak přepracované podle připomínek poroty. Úspěšný marketingový tah podpořilo ministerstvo pošt a telegrafů také masivní propagační kampaní.
K výstavě vydala Česká pošta, s.p., Poštovní muzeum dopisnici s přítiskem (pro přítisk použity motivy z nepřijatých návrhů Jiřího Trnky, autorem grafického designu Karel Dvořák). V sobotu 18. září 2010 bude od 9:00 do 15:00 hod. zřízena v 1. patře muzea příležitostná poštovní přepážka s příležitostným poštovním razítkem podle motivu z nepřijatého návrhu Františka Cubra (autorem návrhu razítka je Karel Dvořák, rytcem Miloslav Bláha).
K výstavě vydala Česká pošta, s.p., Poštovní muzeum dopisnici s přítiskem (pro přítisk použity motivy z nepřijatých návrhů Jiřího Trnky, autorem grafického designu Karel Dvořák). V sobotu 18. září 2010 bude od 9:00 do 15:00 hod. zřízena v 1. patře muzea příležitostná poštovní přepážka s příležitostným poštovním razítkem podle motivu z nepřijatého návrhu Františka Cubra (autorem návrhu razítka je Karel Dvořák, rytcem Miloslav Bláha).
Autorkou výstavy je Mgr. Patricia Tošnerová, garanty výstavy byli jmenováni Mgr. Martin Jahoda a Mgr. Tomáš Kavka.
Ing. Pravoslav Kukačka, jednatel Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15, Praha.
Příspěvky
