E. Bartošová, nová autorka poštovních známek

 

57. aukce celin a poštovní historie PAC

 

Máte-li zájem o katalog nebo obsah aukčních položek 57. písemné aukce celin a poštovní historie, máte na průvodní ilustraci vše potřebné. Termín uzávěrky je 16. 10. 2022.

Od dnešního odpoledne až do sobotního podvečera: Veletrh SBĚRATEL 2022

 

Dnes začíná mezinárodní veletrh Sběratel částí pro obchodníky. Od zítřka, pátku 9. 9. se brány otevřou veřejnosti: od 10:00 do 18:00 hodin, v sobotu pak od 10:00 do 17:00 hodin. Veletrh se koná na výstavišti PVA v Letňanech - konečná stanice metra C. Těšíme se na setkání s Vámi.

Aršík Máchův kraj aneb Co je na známkách (Část třetí - epilog)

  

Hlavním motivem aršíku je velká známka s nom. hodnotou 30 Kč, na které je pohled na jezero s Myším ostrůvkem. V pozadí jsou majestátní vrcholy kopců se středověkým hradem Bezděz. Kolem ostrůvku krouží pár racků, kteří dříve patřili k symbolům jezera. Potom po mnoho let jejich hnízdění na ostrůvku ustalo, rackové jezero opustili. Teprve v loňském roce se znovu objevili a opět je slyšet jejich chechtání. (Jde přeci o racka chechtavého.)

Když jsem byl mladší, chodil jsem každý den brzy po rozednění plavat do jezera. Nad hladinou se vznášela vrstva páry a kolem krajina jako z čínských akvarelů. Bylo to nádherné. Někdy letěly nad jezerem labutě a když vzácně přelétal pár jeřábů popelavých, oko nezůstalo suché. Když jsem pozvedl hlavu výše nad hladinu, viděl jsem stejný pohled jaký je na známce - siluetu Malého a Velkého Bezdězu s hradem. Ten romantický obraz mne, podobně jako kdysi Máchu, dokonce inspiroval k složení básně.

Protože mne verše napadly během plavání doprostřed jezera a neměl jsem, na rozdíl od básníka u sebe tužku a papír, musel jsem se jí při zpáteční cestě ke břehu naučit nazpaměť.

Bezděz
Proč mne mnohé uchvacuje a mnohé zase děsí?
V šedé kůře mozkové teď prohání se běsi.
Viděl jsem dva kopce a zachvátil mne děs,
jeden kopec s hradem a ten druhý bez.
Proč pojímá mne děs, když vidím kopec bez?
Jeden kopec s hradem, na druhém jen les?
Nevím ještě dnes proč zachvátí mne děs,
když jeden je bez hradu a na druhém Bezděz!

Pod hlavním motivem aršíku je stejně velká známka s hodnotou 26 Kč, která navazuje na předchozí. Na jezeře je vyobrazen pár labutí velkých s mláďaty. Labutě k jezeru neodmyslitelně patří. Je o nich známo, že jsou monogamní, po spáření zůstávají spolu celý život a věrní jsou i svému hnízdišti. Záměrně jsme zvolili, spolu se samečkem i obraz samice, aby byla dodržena genderová vyrovnanost, v dnešní době tak aktuální.

Oproti tomu na sousední známce s hodnotou 27 Kč, vlevo od labutí, samec jeřába popelavého s rozevřenými křídly zcela vyplňuje formát známky. Pár jeřábů, samec se samicí, je motivem obálky FDC.

Na poslední malé známce s hodnotou 23 Kč je krásný motýl batolec duhový, kterého jsem několikrát viděl poletovat u jezera. Nádherným modrofialovým leskem, který je patrný zejména při pohledu ze strany, připomíná motýlí klenoty tropů. Tento krasavec rád usedá na čerstvý koňský trus. Toho využívali lovci motýlů, sbírali toto nevábné vnadidlo a vytvářeli v lesích jakési lapače k obohacení svých sbírek. Dnes je batolec přísně chráněný a tento způsob se, také hygienických důvodů nedoporučuje.

V pozadí je ozdoba lesů, stínomilná bylina lilie zlatohlávek, která jakoby utekla někomu ze zahrady. Kdysi bývala hojná, ale "milovníci" přírody ji rvali, kde na ni přišli. Před vyhubením ji zachránilo jen to, že má hluboko v zemi cibuli.

Tím jsem ve stručnosti popsal to, co je vyobrazeno na známkách. Chtěl jsem se zmínit ještě o druzích, které jsou na kupónech a okrajích aršíku a uvést nějaké zajímavosti. Manželka mně ale připomněla, že jsou u většiny druhů popisky, včetně názvů odborných a každý si informace o nich může vyhledat na internetu. Prý bych mohl jít dělat práci užitečnější, třeba přeházet na zahradě kompost. Je to práce těžká, špatně placená, ale někdo to dělat musí! Tolik prozatím.

J. K.
Psáno ve čtvrtek, v roce 2022

Aršík známek Máchův kraj aneb Jak to začalo. (Část druhá)

Jezero jsem poprvé uzřel začátkem šedesátých let. Vydal jsem se tam stanovat s třemi nerozlučnými kamarády - spolužáky, někdy v květnu 1961. Byli jsme všichni žáci 6. ročníku ZDŠ Julia Fučíka a zároveň jsme měli i společné bydliště na Kladně, v ulici Budovatelů - sídliště Vítězného února. (Dobrá adresa!)

Naším přirozeným vůdcem byl Ondra, který jediný již jezero znal. Byl z nás nejstarší a obdivovali jsme ho pro jeho obrovskou sílu a moudrost. (Také měl již zkušenosti se staršími děvčaty.) Šestou třídou již měla být ukončena jeho studia základní školy, protože třikrát propadl. Bylo to období plnění bobříků, vášnivé četby knih J. Coopera, K. Maye, E.T. Setona a foglarovek. Naší biblí byly knihy Dva divoši a Hoši od Bobří řeky.

Už první pohled na jezero mne ohromil. V květnu bylo tehdy krásné počasí, však voda "jako nůž". To jsme ale neřešili. Do té doby jsem znal pouze bahnité rybníky v okolí Kladna a nadchla mne čistá voda s písčitým dnem, obklopená borovými lesy na romantických kopcích. V květnu jsme byli u jezera sami, až na pár rybářů. Pozorovali jsme ze břehu štíhlá těla štik pronásledujících malé rybky, kterými se to u břehu jen hemžilo. Občas se tělo štiky vymrštilo nad hladinu. Sledovali jsme osamělého rybáře, který vytáhl téměř metrového dravce. Tehdy přišel Ondra s originálním nápadem na plnění bobříka odvahy. "Nebudeme jako blbci chodit v noci po hřbitově!" Měli jsme, na důkaz odvahy, vystavit v nebezpečí onen výčnělek, o který se každý muž nejvíce strachuje. Uvazat si třpytku na "povstalce" a plavat asi 100 metrů z hlavní pláže ve Starých Splavech k Myšímu ostrůvku. Nezbylo, než se podvolit.

Ondra vytáhl z kapsy blyštící se třpytku s kouskem vlasce. (Prý ji vyměnil s rybářem za prezervativ, který byl součástí jeho krabičky poslední záchrany.)

Plavali jsme ve dvojci, jeden s uvázanou ozdobou a druhý ho měl kontrolovat, zda nešvindluje. Na ostrůvku se potom úlohy vyměnily.

Již nikdy potom, ve snaze odstrašit ty netvory, jsem tuto vzdálenost neuplaval tak rychle! Nikdo z nás neutrpěl žádný úraz, štiky se nedaly ošálit.

Zájem o přírodu jsem měl už tehdy. Zakládal jsem si herbář rostlin a od jezera si odvážel sešit plný zalisovaných květin. Herbář mám stále. Z rostlin po mnoha letech zústalo jen bezbarvé seno, ale nalezl jsem v něm i několik druhů, které jsme použili pro aršík.

Později, když jsem v létě cestoval s rodiči na liberecko, vždy jsem je uprosil, aby jsme se zastavili u jezera a já ho za každého počasí přeplaval. Jednou se mně přihodilo, že jsem uprostřed jezera zahlédl nad hladinou hlavu užovky obojkové a její vlnící se tělo. Věděl jsem, že je dobrým plavcem a pohybuje se mrštně při břehu. Netušil jsem však, že se vydá napříč jezerem stejně jako já. Neodolal jsem a zatahal ji za ocas. Místo, aby se snažila uniknout, obrátila se proti mně a zaútočila. (Asi to i pro ni bylo poprvé, kdy se uprostřed jezera setkala s takovou obludou a chtěla dát najevo, že ona je tu doma!) I když jsem věděl že mně žádné nebezpečí nehrozí, nebylo zrovna příjemné odhánět od sebe na hloubce hadí tělo, které se kolem mne ovíjelo.

Při studiích na výtvarné škole jsem se seznámil s Libuší Jirkovou, mojí současnou manželkou. Její tatínek, rytec Ladislav Jirka, byl vášnivý rybář a každý rok si pronajímal  v Doksech u jezera letní byt kvůli rybaření a posléze koupil malou chatku ve Starých Splavech. S Libuší jsem uzavřel sňatek a začal s ní jezdit k jezeru pravidelně. A protože "budoucnost národa je ve spojení a spolupráci mužů a žen", začali jsme společně pracovat na ilustracích knih o přírodě.

J. K.
Psáno ve středu, v roce 2022

Aršík známek Máchův kraj, aneb Jak Jaromír k štěstí přišel. (Část první - prolog)

Myšlenka na aršík s námětem přírody v okolí Máchova jezera vznikla již v roce 2005. Tehdy vyšel první, krkonošský aršík, který zahajoval řadu věnovanou přírodě našich nejvýznamnějších chráněných oblastí zařazených na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.

V tomto roce jsme pracovali již na druhém aršíku s tématikou chráněných druhů Bílých Karpat, především našich vzácných orchidejí.  A tehdy, nedaleko naší chaty ve Starých Splavech, jsem na mokřadních loukách pod Konvalinkovým vrchem nacházel velké množství stejných či příbuzných druhů orchidejí, za kterými jsme jezdili až na jižní Moravu. Začal jsem vyhledávat informace o přírodě Máchova kraje, seznamoval se s nejvýznamnějšími lokalitami v okolí jezera a s raritními druhy, které se tam vyskytují. A byl jsem tehdy překvapen, jak unikátní přírodní i živočišné druhy se v okolí jezera nacházejí. Kolem jezera je řada chráněných území (Swamp, Konvalinkový vršek, Pecopala, Slunečný dvůr), s výskytem endemitních a vzácných rostlin. K jezeru přilehlý Břehyňský a Novozámecký rybník jsou zařazeni do sítě nejvýznačnějších evropských ornitologických rezervací.

Dozvěděl jsem se, že tmavě fialová orchidej kvetoucí v červnu je prstnatec český, který roste u nás, spolu s masožravou tučnicí českou, pouze na louce pod Konvalinkovým vrchem. A protože se jedná o český endemit, je to jediné místo na naší planetě! Vedle této orchideje zde roste prstnatec plamatý, kruštík bahenní, vemeník dvoulistý, hlízovec Loeselův. Všechny naše orchideje patří mezi chráněné a ohrožené druhy.

A nejsou tu jen orchideje. V květnu každý rok září na loukách žluté květy upolínu nejvyššího.  Konvalinkový vrch je jediné místo u nás, kde kvete i vysoko na skále rojovník bahenní.  Jinak roste u nás vzácně na rašeliništích a ve vlhkých rašelinných lesích. Zde roste na skále díky pískovci, který nasává a zadržuje vodu z vlhlé louky pod ním.

Na odlehlých, zarostlých loukách s vysokou hladinou spodní vody se vyskytuje popelivka sibiřská. Je to tzv. glaciální relikt - pozůstatek poslední doby ledové. U nás se zachovala z dob, kdy naše území pokrýval ledovec.

Na Malém Bezdězu je u nás ojedinělý výskyt kriticky ohroženého tesaříka alpského.

Slatiny mezi Jestřebím a Starými Splavy bylo první místo, kde bylo  v roce 1989 zaznamenáno novodobé zahnízdění kriticky ohroženého jeřába popelavého. Stále tu hnízdí několik párů, je slyšet jejich troubení a je možné pozorovat jejich velkolepé tance v době námluv.

Začali jsme ve volných chvílích, pouze pro potěšení, provádět návrh podle naší představy a tajně doufali, že se někdy uskuteční.

Hledal jsem možnost, jak námět pro Českou poštu realizovat. Tehdy jsem zjistil, že za 5 let, v roce 2010 bude 200 let od narození K. H. Máchy a to byla příležitost k vytvoření aršíku, na kterém by byla představena příroda básníkova milovaného místa ve spojení s jeho fiktivním portrétem. Rok před výročím jsme tedy podali návrh a čekali, zda bude přijat. Tehdejší vedení známkové tvorby námět uvítalo, ale pouze jako podobiznu básníka s krajinou v pozadí. Spojení portrétu s přírodou básníkova kraje, pojetí přírodovědné s popisem přírodních druhů, bylo nežádoucí. A protože portréty nejsou naší parketou a vytváření básníkovy podobizny, která, jak známo není nikde doložena - to nás nelákalo. Aršík tehdy realizoval jiný výtvarník a námět se zaměřením na přírodu byl odložen na neurčito.

Čas plynul a léta ubíhala. Mnoho vody jezerem proteklo, mnohokrát na jarních lukách vstavače povstaly, jeřábi přitáhli, labutě mláďata vyvedly. Mezitím, v roce 2014, se z Máchova kraje stala chráněná krajinná oblast. Ale až v době, kdy byl schválen námět na rezervaci Milovice, osmělil jsem se a znovu podal návrh na aršík Máchův kraj. (Vždyť Milovice jsou pouhou rezervací a oblast kolem jezera má vyšší statut chráněného území!) Tentokrát byl návrh přijat, přídělen nám k realizaci a obdrželi jsme námětový list.

Byl jsem šťasten, jak jen může být šťastný ten, kdo třímá v rukách dopis, který začíná tak hezky. A sděluje se v něm, že můžeme začít provádět práci, po které jsme toužili a dostaneme za ni zaplaceno. Začali jsme promýšlet výběr druhů a koncepci aršíku s umístěním známek a kupónů.

Jaromír Knotek
Psáno v úterý, v roce 2022

Evropská výstava poštovních známek a Polar Salon LIBEREC 2022

 

Známková tvorba na Sběrateli 2022

Dobrý den, dovoluji si vám zaslat přílohou pozvánku na letošní podzimní veletrh Sběratel 2022.
Zároveň vás však musím upozornit, že z důvodu naší účasti na veletrhu Sběratel 2022 budou prodejna Známkové tvorby a pracoviště Známky s přítiskem ve dnech 8. – 12. 9. 2022 uzavřeny.
Budeme se těšit na vaši účast.
Všechny Vás srdečně zdravím,
Lenka Briganová
vedoucí oddělení a prodejny Známkové tvorby

Nové vlastní známky: VZ ZS 0146 Dravci

Název: Dravci
Nominální hodnota: 152,- Kč
Orientace známek: 8 známek na výšku
Vydání: 7. 9. 2022
Náklad VZ ZS: 1 270 ks
Náklad VZ: 10 160 ks
Informace: www.fafl.cz  tel.: 735 408 494  e-mail: ostafl@seznam.cz

Příležitostná celistvost "Král vzduchu František Novák"

 

Velmi pěkné příležitostné poštovní razítko ze Sokolče u Poděbrad zobrazuje historický dvojplošník, na němž létal "Král vzduchu František Novák". Opět děkujeme do Plzně.

100 let Masarykovy obchodní akademie v Jičíně

 

100 let od zahájení výuky na Masarykově obchodní akademii v Jičíně je námětem příležitostné R nálepky z pošty Jičín 1. Za ukázku děkujeme plzeňské Newsphile.

Mobilní pošta 11-71 na razítcích a R nálepkách

 

R nálepky mobilní pošty s poštovními směrovacími čísly a denní razítka na celistvostech mohou i v současné době být "provizorní". Svědčí o tom Mobilní pošta 71 a 21, které mají ručně psaný text. Tajímavé celistvosti jsme obdrželi díky Newsphile.

Vlakem na Oseckou pouť" / 21. 8. 2022 / Osek u Duchcova

 

Příležitostná poštovní známka s klášterem v Oseku a příležitostné razítko "Vlakem na Oseckou pouť" / 21. 8. 2022 / Osek u Duchcova" nám zaslal Jiří Neumann z plzeňské Newsphily. Děkujeme.