28. 2. 2011

Bio-známka Knotkových na vrcholu

V 18. ročníku ankety České pošty hlasovalo 8377 čtenářů Práva a Filatelie

V klání 46 loni vydaných českých známek získalo nejvíce příznivců dílo výtvarníků Libuše a Jaromíra Knotkových a rytce Martina Srba znázorňující otakárka fenyklového, zedníčka skalního a částečně také hvězdnici chlumní a hvozdík Lumnizterův, tedy čtyři zástupce fauny a flory z biosférické rezervace Dolní Morava. Desetikorunová známka je jednou ze čtyř, jež obsahuje aršík patřící do tradiční emise Ochrana přírody; právě tato známková řada je už léta doménou Knotkových a v minulých letech jim přinesla – vedle četných uznání u nás i v zahraničí – dvě druhá místa v anketě o nejkrásnější známku roku. Soutěž uspořádala už poosmnácté Česká pošta ve spolupráci s deníkem Právo a odborným měsíčníkem Filatelie.

Novinkou roku 2010 se stalo osm ofsetem tištěných známek s hodnotou vyjádřenou písmenem namísto korunové cifry – „áčkové“ (vydány byly 4) slouží k vyplácení standardních dopisů v tuzemském poštovním styku, „éčkové“ (2) k vyplacení běžných zásilek po Evropě a „zetková“ na psaní adresovaná do zámoří. Právě velkoformátová Z-známka s reprodukcí díla Alfonse Muchy se z těchto výplatních zoubkovaných samolepek umístila nejvýš – na výborné druhé příčce žebříčku. Hned za ní ovšem skončila čtvercová A-známka vytvořená světové proslulým slovenským výtvarníkem Dušanem Kállayem a připomínající (prostřednictvím úředního štítu a mapy z 19. století) poklady poštovního muzea. Podle očekávání se značné oblibě těšily tři výrazné A-známky věnované hrdinům nejúspěšnějšího tuzemského komiksu Čtyřlístek (13., 16. a 25. místo); z „dětských“ známek si ovšem nejlépe vedla čapkovská Dášeňka na 12. příčce žebříčku.


Teprve pod pomyslnými stupni vítězů skončily tři obvyklé kandidátky na prvenství z velkoformátové emise Umění na známkách; rytecké transpozice klasických obrazů obsadily tentokrát 4., 5. a 8. místo.

Do desítky nejlépe hodnocených známek se zařadil ještě portrét nejslavnějšího českého básníka z máchovského aršíku Jana Kavana a Václava Fajta (mimochodem nejdražší známka roku 2010 – v nominální hodnotě 43 korun), další dvě jubilejně-historické známky (9. – 600 let Staroměstského orloje, 10. – 700 let od nástupu Lucemburků na český trůn; společná emise s Lucemburskem) a další známka z biologického aršíku manželů Knotkových a rytce Srba (7. místo).

Za zmínku stojí, že první čtyři známky v pořadí nasbíraly dohromady více než polovinu všech platných hlasů a že každá z posledních pětadvaceti známek dostala už méně než 40 hlasů, přičemž některé vskutku jen několik... Nevalně dopadly (nikoli poprvé) známky se sportovní tematikou, známky portrétní, připomínající zdejší kulturní osobnosti, a známky s historickými artefakty (koberce a kamna).

Hlasující, kteří spolu s platným kupónem poslali i nadepsanou zpáteční obálku, dostanou nejpozději během druhého čtvrtletí jako obvykle od České pošty filatelistický suvenýr. Deseti vylosovaným účastníkům ankety kromě toho Česká pošta pošle dárek v podobě výběrové kolekce z loňské známkové emise. Těšit se mohou:
Pavel Dědič z Pelhřimova, Josef Fronc z Jičína, Petr Kostelníček z Hodonína, ing. M. Moravec z Norimberku, Stanislava Pimcová z Prahy 4, Jarmila Rýparová z Hranic, Jindřich Synovec z Tanvaldu, Eva Toušková z Komárova, Věra Vlachová ze Semil a Marián Žák z Trenčína.
Přehled všech známek a s nimi související informace najdou zájemci na
www.cpost.cz. Kompletní ročník českých známek je možné si objednat na adrese: Služby filatelistům, POB 111, 360 02 Karlovy Vary.

Připravil: Jan Plachetka


--

Žebříček českých známek roku 2010 včetně počtu získaných hlasů
(v závorce pořadová čísla známek, podle nichž se hlasovalo, nominální hodnota a tvůrci známek)

1. Otakárek a zedníček (645; 10 Kč; L. a J. Knotkovi/M. Srb) - 1572

2. Zvěrokruh (635; Z; A. Mucha/Z. Ziegler) - 1282
3. Poštovní historie (654; A; D. Kállay/M. Ondráček) - 984
4. M. Jiránek: Pískaři (662, 26 Kč; V Fajt) - 953
5. K. Škréta: Paris a Helena (661; 24 Kč; M. Ondráček) - 668
6. K. H. Mácha (625; 43 Kč; J. Kavan/V. Fajt) - 488
7. Dudek chocholatý (648; 18 Kč; L. a J. Knotkovi/M. Srb) - 432
8. K. Špillar: Jaro (663; 30 Kč; M. Srb) - 305
9. Staroměstský orloj (640; 21 Kč; A. Absolon/M. Srb) - 160
10. Královská svatba (636; 17 Kč; K. Zeman/J. Tvrdoň) - 156
11. Pražský hrad (631; 17 Kč; J. Kavan/M. Ondráček)- 141
12. Dášeňka (632; 17 Kč; K. Čapek/V. Kučera) - 132
13. Čtyřlístek (642; A; J. Němeček) - 117
14. Expo 2010 (623; 35 Kč; A. Najbrt/P. Štěpán) - 105
15. Ještěrka zelená (647; 14 Kč; L. a J. Knotkovi/M. Srb) - 92
16. Fifinka (630; A; J. Němeček) - 85
17. Štramberk (638; 14 Kč; J. Maget/B. Šneider) - 84
18. Gismonda (634; E; A. Mucha/Z. Ziegler) - 83
19. Žlutický kancionál (664; 10 Kč; Z. Ziegler/B. Housa) - 64
20. Žďárské vrchy (639; 12 Kč; J. Dudek/M. Ondráček) - 51
21. Klatovy (637; 12 Kč; J. Mager/B. Šneider) - 42
22. Děti s albem (643; A; Z. Netopil) - 39
23. Kobylka a kosatec (646; 12 Kč; L. a J. Knotkovi/M. Srb) - 37
24. Pitrýsek (633; 10 Kč; H. Zmatlíková/K. Čapek/V. Fajt) - 31
25. Myšpulín (660; A; J. Němeček) - 28
26. Koberec čelaberd (629; 24 Kč; V. Fajt) - 27

27. Zlatí hokejisté (641; 10 Kč; L. Kuklík) - 23
28. Zlatá M. Sáblíková (626; 10 Kč; Z. Netopil) - 21
29. Kluk s lupou (644; E; Z. Netopil) - 20
30. Ústecký most (656; 10 Kč; J. Ungrád/J. Tvrdoň) - 19
31. Velikonoce (624; 10 Kč; J. Kovařík_J. Tvrdoň) - 18
32. M. D. Rettigová (620; 12 Kč; A. Odehnal/J. Tvrdoň) - 17
33. MS v košíkové žen (649; 17 Kč; Z. Netopil) - 13
34. Zimní olympiáda (621; 18 Kč; Z. Netopil/M. Ondráček) - 11
35.-36. Známková tradice (619; V. Kovářík/B. Housa) - 10
35.-36. Písecký most (657; 12 Kč; J. Ungrád/J. Tvrdoň) - 10
37.-39. Zimní paralympiáda (622; 18 Kč; Z. Netopil/M. Ondráček) - 7
37.-39. Koberec kasim ušák (628; 21 Kč; V. Fajt) - 7
37.-39. Kamna art deco (659; 20 Kč; M. Vitanovský/B. Šneider) - 7

40.-42. Kosatec (650; 25 Kč; A. Khunová/B. Šneider) - 6
40.-42. Tulipán (651; 30 Kč; A. Khunová/B. Šneider) - 6
40.-42. Sasanka (655; 4 Kč; A. Khunová/B. Šneider) - 6

43.-44. K. Zeman (653; 12 Kč; V. Novák/M. Ondráček) - 5
43.-44. Secesní kamna (658; 10 Kč; M. Vitanovský/B. Šneider) - 5
45.-46. E. S. Vráz (627; 24 Kč; V. Novák/M. Ondráček) - 4
45.-46. A. Branald (652; 10 Kč; V. Novák/M. Ondráček) - 4

23. 2. 2011

Jaká je správná poloha známky – jeden z možných pohledů - český

„Už od vydania prvých československých známok v roku 1918 (ČSR I), pokračujúc známkami obdobia 1939 až 1945 (Slovenský štát, Protektorát ČaM) a následne obdobím 1945 až 1992 (ČSR II), a potom známkami Slovenskej republiky od roku 1993, platilo nepísané pravidlo, že polohu známky určuje umiestnenie nominálnej hodnoty“.
Takto začíná Peter Malík z Bratislavy svůj článek, který si můžete přečíst s dnešním datem na stejné internetové straně.

S jeho závěry se lze ztotožnit, aniž by člověk musel být nutně byrokratem. Na druhé straně existuje hodně důvodů, pro které je mnohdy upřednostněn jinak pojatý výtvarný návrh. Navíc, každá poštovní správa se předhání, jak zaujmout potencionální zákazníky, ať už jde o sběratele či laickou veřejnost. Některé zkouší netradiční materiály (dřevo, kovové folie, korálky, guma, samet...), jiné dávají téměř stoprocentní volnost ve prospěch námětu či grafického nápadu.

I česká známková tvorba se z pohledu autora Petera Malíka dopustila „dvou chyb“. Poprvé to bylo u známky Žlutický kancionál (2010), kde došlo ke stejné situaci. V tomto případě tím hůře, že velmi výrazně barevný motiv Žlutického kancionálu byl reprodukován v mnohonásobně zmenšeném obrazu ofsetem na podkladové barvě a barevné slití jednotlivých barev bylo tak výrazné, že mnohdy je problém natočit známku správným směrem, zvláště pro ty, co známku vidí poprvé a neznají obrazovou předlohu.
(Upozornění: tento sken poštovní známky výrazně neodpovídá vydané poštovní známce - je proti známce projasněn, nažloutlá barva originálu, daná mimo autorského záměru ještě i cartaxovým nátěrem, chybí. Navíc: každý monitor zobrazuje jinak, každý uživatel má nastaven odlišné zobrazovací hodnoty jasu, kontrastu, intenzity, každý sken má jinou gama křivku ... hodně záleží i na stáří a zobrazovací technologii monitoru...).



Zde skutečně natočení známky podle nápisů je zavádějící a měli jsme možnost to mnohokráte vidět na letošní vánoční korespondenci. Nebyl problém vidět tuto nalepenou známku natočenou skoro všemi směry a skoro bylo výjimkou, pokud byla natočena správně z pohledu obrazu známky. A když byla správně, je otázka, nakolik se tak stalo díky tomu, že známky na podlouhlou obálku (orientovanou na šíři), jsou automaticky vylepovány stejnou orientací = na šíři = v tomto případě intuitivně správně vzhledem k obrazu, nesprávně k nominální hodnotě. V tomto ilustrativním příkladu tedy o 90 stupňů doleva.
Zde by bylo možná mnohem vhodnější použít již v přípravě známky jen výřez (detail) kancionálu, který by obrazovou čitelnost zlepšil. Ale po bitvě je každý generálem.

U druhého případu – společné známky Visegradské skupiny – však se musím slovenského kolegy objektivně zastat. Známka je v podstatě stejná pro všechny čtyři státy a to byla hlavní podmínka společného vydání.



Původní návrh na vydání společné známky byl slovenský a ze Slovenska přišly i první grafické návrhy. Jižní, ale ani severní sousedi se však v Bratislavě s návrhem nechtěli ztotožnit a jednání skončilo „nedohodou“. Bylo rozhodnuto, že se zástupci čtyř zemí setkají znovu, tentokráte v Budapešti. Zde bylo předloženo více než deset návrhů z grafické dílny vítězného maďarského výtvarníka a bylo řešeno „pouze“, jaký grafický návrh bude průsečíkem shody všech zemí. Jižní i severní soused navrhoval každý návrh jiný, západní a východní soused se shodli na stejném návrhu, který prosazovali silou svých dvou totožných hlasů (2:1:1). Pro severního souseda však byl zmíněný návrh naprosto neprůchodný, protože poukazoval na nedávno vydanou „severní“ známku, která shodou okolností byla výtvarně pojata více než podobným způsobem. A zde končí ideály. Výběr 4 států musí nutně skončit shodou.


Proto všechny státy musely opustit své dosavadní upřednostňované návrhy a shoda nastala až vybráním (pro každého) vítězného návrhu. Všechny státy bez výjímky se shodly na návrhu, který původně žádná ze stran neupřednostnila v pojmu své priority, ale byl výsledkem všeobecného konsensu. Autorem všech výtvarných návrhů byl bohužel/bohudík jeden výtvarník a rukopis se měnil v podstatě na přibližně stejných výtvarných projevech opřených o jiné detaily. Zajímavá byla i konečná shoda na anglickém nápisu v dolní části všech tiskových listů. Nezvítězila tzv. „národní varianta“, ale byla shledána shoda v použití univerzálního anglického jazyka.

Z tohoto úhlu je výběr vítězného grafického vzhledu poštovní známky „V4“ autonomní a natočení „hlavy“ poštovní známky vůči názvu státu a nominální hodnotě vysvětlitelné. Tím spíše, že totožná známka, resp. malý tiskový list je opravdu totožný ve všech čtyřech vydavatelských zemích. Je škoda, že tisková kvalita je (pod lupou) velmi odlišná. Vynikající kvalitu má česká a slovenská známka tištěná v PTC Praha, a.s., na stříbrném místě se umístila známka maďarská a bohužel nejslabší, ale stále na „pěkném třetím místě“ je produkce polská (hrubý ofsetový rastr).

http://expo-net.blogspot.com/2011/02/20-let-visegradske-skupiny.html

Vraťme se k „jádru pudla“. Souhlasím s tím, že poštovní známky – podobně jako papírové peníze – dosáhly objektivně vysokého stupně grafické/výtvarné úrovně. Jednoznačná prostorová identifikace je, podle mého názoru, důležitá. Pokud se výjimky v téměř staleté tradici poštovních známek na našem území staly, poučme se z této cesty a vraťme se ke konzervativní podobě poštovní známky, alespoň co se týká správného natočení domicilu/nominále. Jinak samozřejmě platí, že výtvarný návrh poštovní známky je výsostnou doménou tvůrce a pokud se na podobě poštovní známky shodne tzv. grafická komise, složená především z výtvarníků a rytců, dále z odborných individualit – profesně jmenovaných jednotlivců, majících hluboký vztah k poštovní známce, měly by platit jen „drobné formální korekce“. A aby nebyly vůbec, mělo by být prvotní především dobré grafické zadání. Budu jeden z prvních, kdo tuto zásadu bude ctít. Doufejme, že ve prospěch sběratelů a hlavně ... poštovní známky.
Břetislav Janík

Aká je správná poloha známky

Už od vydania prvých československých známok v roku 1918 (ČSR I), pokračujúc známkami obdobia 1939 až 1945 (Slovenský štát, Protektorát ČaM) a následne obdobím 1945 až 1992 (ČSR II), a potom známkami Slovenskej republiky od roku 1993, platilo nepísané pravidlo, že polohu známky určuje umiestnenie nominálnej hodnoty. Prvou odchýlkou tohto pravidla bola známka k 40. výročiu NKÚ (kat. č. 454) vydaná v roku 2009, a ďalšou je spoločné vydanie štátov V 4 k 20. výročiu Vyšehradskej skupiny. V katalógoch poštových známok sa možno presvedčiť, že od čias vydania prvých známok toto pravidlo dodržiavali a stále dodržiavajú aj ďalší vydavatelia poštových známok, ktorí uznávajú aj klasickú filateliu.

Keďže poštová známka je cenina, toto pravidlo sa dalo chápať aj ako jej dôležitý a charakteristický prvok, ktorý, podľa môjho názoru, by mal autor výtvarneho návrhu rešpektovať ako významnú súčasť celkovej kompozície.

Spoločné vydanie známky k 20. výročiu V 4 podľa návrhu maďarského autora, vydali poštové správy Českej republiky, Poľska a Slovenskej republiky 11. februára 2011, Maďarsko známku vydalo v deň spoločného stretnutia v Bratislave 15. 2. 2011. Došlo k dohode aj v jednotnej tlačovej úprave na malom tlačovom liste s ôsmimi známkami. Z hľadiska tradície a nepísaných pravidiel je na známke neobvyklá poloha nominálnej hodnoty, keď „neladí“ so samotným symbolickým zobrazením. Po prvom príspevku na Pofisfóre (31. 1. 2011) som túto problematiku konzultoval s výtvarníkmi aj s bývalými a súčasnými predstaviteľmi pôsobiacimi v oblasti známkovej tvorby. Závery možno zhrnúť do dvoch bodov:

1. Žiadny predpis o vzájomnej polohe obrazu známky, nápisu a nominálnej hodnoty v minulosti nebol, a ani v súčasnosti nie je (ani v Českej republike).


2. Je však skutočnosťou, že grafická úprava známky je vyjadrením estetického cítenia výtvarníka. Známka nie je plagát, ale cenina, a v týchto súvislostiach má mať voľná tvorba isté hranice. A tou hranicou je práve poloha nominálnej hodnoty voči obrazu známky, pokiaľ poloha obrazu nie je jednoznačná, napr. v prípade symbolického vyjadrenia.



Príkladom následkov nedodržania týchto elementárnych zásad je poštové použitie známky k 40. výročiu NKÚ, ktorá ako prvá zo známok Slovenskej republiky tieto zásady porušila. Z bežnej korešpondencie vidieť, že pošty tieto známky vylepovali na výšku, teda s nápisom SLOVENSKO a nominálnou hodnotou v ich prirodzenej čitateľnej polohe, čím obraz známky, ktorý tvorí symbol, stratil svoj význam.

Rovnako možno očakávať aj poštové použite známky V4, teda s polohou na výšku.


Preto možno konštatovať, že tento výtvarný návrh nerešpektuje poštovú známku ako ceninu, keďže jej poloha, v akej sa má vylepiť na list, nie je jednoznačná.

Je teda na autoroch výtvarných návrhov a v neposlednom rade aj na členoch realizačnej komisie, aby sa spomínané nepísané pravidlá aj naďalej dodržiavali, alebo v prípade potreby sa tieto pravidlá stali aj písanými.

Je pochopiteľné, že jednotlivé poštové správy hľadajú spôsoby ako zvýšiť záujem o poštové známky a rozšíriť rady zberateľov. Zvlášť aktívne v tejto oblasti pôsobí Rakúska pošta vydaním hárčeka s kozmickým prachom, či Swarovskeho krištálmi, lentikulárnou známkou Venuše z Willendorfu alebo s vyšívanými známkami. V každom prípade, aj napriek týmto zvláštnostiam, niet pochýb o tom, akú by mala mať jednotlivá známka polohu na liste. Rovnako v mnohých prezentáciach vydavateľskej politiky európskych poštových správ súčasného aj predchádzajúceho obdobia som nenašiel žiadnu známku, ktorej správna poloha by bola z akéhokoľvek dôvodu nejednoznačná.

Známy rakúsky výtvarník, ktorého hlavný výrazový prostriedok nie je rovná čiara, uznávaný autor viacerých známok, sa raz vyjadril, že poštová známka je mierou kultúrnej vyspelosti krajiny. Túto mieru sme už dokázali viacerými medzinárodnými oceneniami našej známkovej tvorby. Teda, pokračujme v nej, a nech aj známky, ktoré nie sú vopred určené na víťazstvá v súťažiach, ale majú významný propagačný a spoločenský účinok, boli výtvarne spracované podľa všeobecne zaužívaných zásad.

Ing. Peter Malík, PhD.
Bratislava

22. 2. 2011

První česko-slovenská výstava - Vysoké Mýto 2011

V duchu smlouvy o spolupráci mezi Svazem českých filatelistů a Zväzom slovenských filatelistov uspořádá letos na podzim, ve dnech 12. – 16. října, vysokomýtský KF 05-11 soutěžní všeobecnou filatelistickou výstavu. Proběhne ve dvou kategoriích. Exponáty, které již získaly kvalifikaci, mohou být přihlášeny na výstavu národní, které se účastní svými nejvýše kvalifikovanými exponáty naši a slovenští vystavovatelé. Pro české vystavovatele, kteří o kvalifikaci svého exponátu teprve usilují, bude připravena kategorie premiéra. Cílem výstavy je propagace filatelie, změření sil vystavujících účastníků a samozřejmě i prohloubení spolupráce mezi filatelisty z obou tradičně si blízkých států

Národní i premiérová část výstavy jsou pojaty jako experimentální. Vlastní experiment zahrnuje využití virtuální výstavy Exponet pro přípravu hodnocení členy jury. Podmínkou přijetí exponátu na výstavu je jeho předání v naskenované podobě ve stanoveném termínu. Exponáty v elektronické podobě budou umístěny v samostatné výstavní sekci výstavy Exponet, která bude přístupná pouze členům jury pomocí přiděleného osobního hesla. Ti tak budou moci připravit hodnocení exponátů s předstihem. Na výstavě pak jury ověří, zda exponát skutečně existuje v deklarované podobě, a zkontroluje eventuální sporné záležitosti. Hodnotitelé, členové jury, tak na výstavu přijedou už s připraveným hodnocením, které bude na místě projednáním v týmu upřesněno. Vystavovatel se již při vyplnění přihlášky rozhodne, zda udělí souhlas se zveřejněním svého exponátu na výstavě Exponet. Nebude-li si přát zveřejnění, bude zajištěno vymazání tohoto exponátu. Ostatní exponáty budou zpřístupněny veřejnosti – návštěvníkům Exponetu. Vysokomýtská výstava tak bude ve virtuální podobě zachována na internetu.

Novinkou pro vystavovatele je nutnost předat pořadateli naskenovaný exponát. V dnešní době, kdy je moderní technika součástí našich domácností, by to neměl být problém. Například v souvislosti s pojištěním sbírky ho mají někteří sběratelé beztak již nasnímán. Ostatní se možná díky tomu obrátí na své děti či vnuky a vnučky s prosbou o pomoc, a ti se tak poprvé blíže seznámí s naším sběratelským oborem. Tradiční svět filatelie se tak setká se světem mladé generace - nejen teoreticky, ale i prakticky, v rodině, a možná právě to bude ta důležitá chvíle, kdy se vzájemně zaujmou a naleznou k sobě cestu, která může vyústit v zájem o používání počítače a internetu na jedné straně a alespoň v počátky zájmu o sbírání známek a filatelii na straně druhé. Takto nově pojatá výstava tedy může mít nečekaný přínos i v osobní rovině. O potřebě modernizace tradičních postupů ve filatelii, včetně soutěžního výstavnictví, se hovoří už dlouho. Nemůžeme čekat, že se mladá generace sama začne zajímat o sbírání známek - musíme jí vyjít vstříc, zaujmout ji a ukázat, že nejde o staromilství, ale o obor, který drží krok s dobou. Prostřednictvím SČF byl experimentální postup na připravované výstavě avizován u nás i v zahraničí a zejména svazoví funkcionáři ze sousedních států očekávají naše poznatky.

Zajímavý určitě bude i odborný seminář plánovaný na sobotu 15. října, v jehož průběhu zazní různé příspěvky s tematikou československé filatelie. Jeho program je nyní upřesňován a bude s předstihem zveřejněn. Uvítáme zájemce o vystoupení - máte-li zájem, kontaktujte, prosím, organizační výbor.

Tento stručný úvodní článek je současně výzvou pro vystavovatele k přihlášení na podzimní výstavu.

Její propozice, přihláška a další aktuality naleznete na webových stránkách výstavy
http://csvystava.blogspot.com a ve filatelistických magazínech.

Kontakt na předsedu OV prostřednictvím e-mailové adresy:
pefencl@seznam.cz

17. 2. 2011

Razítka pošty Praha 016 - poslední možnost...



--

Ke dni 1. 3. 2011 dojde u pošty Praha 016-prodej filatelie k organizační změně. Budeme zařazeni do odboru Známková tvorba České pošty, s.p., jako oddělení prodeje pod názvem PRODEJNA ZNÁMKOVÉ TVORBY. Náš současný organizační statut „pošta Praha 016“ bude dnem 28. 2. 2011 ukončen.

Z tohoto důvodu přestaneme používat naše denní razítko a tři razítka s obrazovou částí („Pošťák“, „Kočár“ a „Známka pod lupou“). Zájemci o poslední otisky těchto razítek si musí včas poslat svůj materiál, protože od 1. 3. 2011 již nebudeme mít razítka k dispozici. Žádosti zasílejte na adresu: Pošta Praha 016-razítka, Jindřišská 14, 110 16 Praha 1.

I nadále vám budeme poskytovat kvalitní odborné služby, působit ve stejném personálním složení i na stejném místě – ve dvoraně Hlavní pošty Praha 1 u přepážek č. 29 a č. 30. Nezmění se ani naše telefonní čísla (vedoucí č. tel.: 221 131 420, pokladní č. tel.: 221 131 422, přepážka č. 29 č. tel.: 221 131 425, přepážka č. 30 č. tel.: 221 131 426. V souvislosti s organizační změnou budeme používat nové e-mail adresy, o kterých vás budeme včas informovat.

Naše nová korespondenční adresa od 1. 3. 2011 bude:
Česká pošta, s.p.
Prodejna známkové tvorby
Poštovní přihrádka 99
225 99 Praha 025


Jak jste se již měli možnost dozvědět z přehledu o používání příležitostných razítek, bude od 1. 3. 2011 u přepážky č. 17 pošty Praha 1 používáno nové, tzv. denní razítko s obrazovou částí s textem Známková tvorba, které bylo zhotoveno podle návrhu rytce Martina Srba.

Další důležitá informace pro vás je, že bude v hale Hlavní pošty Praha 1 v I. patře opět otevřena prodejna Filatelie, ale pouze k výstavním účelům!

Poprvé ve středu 23. února 2011, v den vydání nových výplatních známek Lidová architektura „A“ a „E“ se uskuteční „mini inaugurace“. Zde bude veřejnosti k dispozici výstavka všech návrhů vztahující se ke známkám Lidová architektura. Budou vystaveny i podklady k již dříve vydaným známkám – Čtyřlístek Pinďa s nerozřezaným tiskovým archem 6 sešitků a návrhy k emisi Krásy naší vlasti. K této příležitosti budou vydány i číslované pamětní listy s novými výplatními známkami Lidová architektura v nákladu 800 ks. V prodeji budou u našich filatelistických přepážek č. 29 a č. 30, cena 30,- Kč/ks do vyprodání zásob, na základě písemné objednávky zašleme i na dobírku. Objednávky můžete zaslat na adresu nebo e-mailem: chabova.marie@cpost.cz

Mezi pozvanými účastníky „mini inaugurace“ poštovních známek Lidová architektura budou ředitelé odborů České pošty, s.p., kteří se podílejí na přípravě, výrobě či archivaci poštovních známek, autoři známek – výtvarník a rytec, zástupci Poštovní tiskárny cenin Praha, a.s. a další hosté.

Tato unikátní výstavka bude z bezpečnostních důvodů veřejnosti přístupna pouze 23. 2. 2011 v době od 15:00 hod. do 17:00 hod.

O dalších akcích vás budeme včas informovat.
 
Praha 17. 2. 2011
Marie Chábová

8. 2. 2011

Další část propagační výstavy KF 00-65 Apollofila v Poštovním muzeu

V úterý 8. 2. byla otevřena další, už třetí část propagační výstavy KF 00-65 Apollofila v pražském Poštovním muzeu. Návštěvníci se seznámí s publikační činností členů klubu, která je překvapivě rozsáhlá, a mohou si prohlédnout varianty návrhů poštovních známek, celin, FDC a razítek z tvorby nedávno zesnulého tvůrce Oldřicha Pošmurného, který byl rovněž členem klubu. Pro zájemce o problematiku pravosti filatelistického materiálu je připraven obsáhlý soubor padělků „skupiny P“, kterými byly způsobeny sběratelům a obchodníkům značné škody. Už o nich několikrát informoval časopis Filatelie v rubrice Znalecká hlídka, ale tentokrát je poprvé můžete vidět na vlastní oči. Je až neuvěřitelné, jak všestranný byl jejich autor, a jak dokonalé, a tedy samozřejmě nebezpečné, jeho produkty jsou.
Výstava potrvá do 27. února, podrobnější informace o ní můžete najít na
www.cpost.cz

5. 2. 2011

Unikátní příležitost pro specializované sběratele českých známek i milovníky umění

Ve středu 23. února Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vydá poprvé dvě nové známky výplatní emise „Lidová architektura“ s písmenovými hodnotami „A“ a „E“. Autorem výtvarných návrhů je akademický architekt Jan Kavan, rytcem Bohumil Šneider. Pro sběratele a zájemce o výtvarné umění, bude ve dvoraně Hlavní pošty v Jindřišské ulici, v místech, kde byla dříve prodejna Filatelie v 1. patře (vstup ze dvorany po točitém schodišti do 1. patra) – poprvé minikřest známek a veřejně přístupná výstava návrhů v ten den vydávaných známek, FDC a razítek v originálním autorském provedení, včetně archových nátisků z Poštovní tiskárny cenin Praha, a.s. Sběratelé si na pravidelné akci budou moci mimořádně prohlédnout celé, mnohdy nerozřezané soutisky přepážkových archů posledních známek anebo výplatních známkových sešitků Čtyřlístku. Na první akci bude vystaven zajíc Pinďa ze Čtyřlístku, který v sešitku vychází již ve středu 9. února.

Velmi příjemné prostředí a vybavení staronové prodejny mimo jiné bezpečnostním sklem, okouzlující prostředí historické budovy Dvorany Hlavní pošty a dostatečně velký veřejně přístupný prostor vytváří vynikající podmínky pro premiérové prezentace. Tato výstavka se počínaje 23. únorem stane tradicí – vždy v den vydání nových českých poštovních známek – a bez ohledu na oficiální křty známek v jiných termínech či v jiných místech, které budou i nadále konány různými pořadateli. Na Hlavní poště se prozatím uvažuje o čase mezi 15:00 až 17:00 hodinou, kdy proběhne krátké představení emise, případně přítomných výtvarníků a volná prohlídka připravených návrhů z etapy přípravy známkové výroby. V případě většího zájmu lze čas komentované výstavy přizpůsobit.

Hned poprvé, 23. února, bude k dispozici také novinka – nově provedený oficiální číslovaný Pamětní list České pošty s ochrannými prvky (mikrotext v lince, hologramový proužek), který bude v prodeji do vyprodání zásob. Cena pamětního listu je stanovena jednotně na 30 Kč. Pamětní listy budou mít výhradně průběžné číslování. Mimochodem od čísla *000001 se již tiskne první několikatisícová emise pamětních listů – tradičních prémií ankety o Nejkrásnější známku (2010). Bude to ocelotiskem provedený otisk FDC vítězné známky pro účastníky ankety, kteří si zaslali obálky se zpáteční adresou. Návazná číselná série bude pokračovat pamětními listy právě z miniinaugurace Lidové architektury.

V den vydání připravujeme miniikřty nových známek i s pozvanými výtvarníky a rytci, abychom mohli zájemcům nabídnout tradiční filatelistické produkty – známky, FDC, razítka a nově i Pamětní listy s autogramy tvůrců. Tento nový pohled na „emisní politiku“, pro veřejnost maximálně otevřený a průhledný dává každému zájemci možnost stát se průběžně doslovným svědkem známkové tvorby. Myslíme si, že společně vytvoříme přátelskou atmosféru oboustranné informovanosti a důvěry mezi sběrateli a producentem českých poštovních známek. Česká pošta tím chce umožnit sběratelům dostat se blíže i k těm, dříve velmi těžko dostupným informacím, k možnosti seznámit se s originálními a třeba i nepřijatými návrhy výtvarníků. Přijaté návrhy sice skončí ve sbírkách Poštovního muzea, avšak jejich dodatečné studium je již téměř výjimečná událost jednotlivců. U nepřijatých návrhů tato situace neplatí vůbec – končí navrácením návrhů výtvarníkům. Pošta současně chce cíleně podporovat velký zájem skupin sběratelů o nové poštovní známky, kteří jinak musí (a mnozí neváhají) cestovat do míst křtů poštovních známek desítky, ba i stovky kilometrů křížem kráž po celé republice.

Ti, co to mají do Prahy skutečně daleko anebo se jim tato unikátní možnost shlédnout originální návrhy známek z osobních důvodů nehodí, si budou moci objednat Pamětní listy z těchto akcí k pravidelnému odběru. Pořadatelé nepočítají se zatěžováním stávající novinkové služby SČF o tento produkt, který si pravděpodobně najde své zájemce jen mezi sběratelskou částí specialistů českých poštovních známek a sběrateli specifického výtvarného umění. Tyto Pamětní listy budou ale také využity pro pamětní řady nových příležitostných razítek a Česká pošta, s.p. je současně nabídne všem pořadatelům akcí a výročí po celé ČR, kde bude použito příležitostné poštovní razítko. Není vyloučeno ani použití pro regionální akce s využitím platných českých poštovních známek z dvacetileté emisní historie. Zde bude jedinou podmínkou dostatek vhodných starších poštovních známek. Minimální objednávkové množství těchto Pamětních listů pro různé společenské akce bude 100 ks číselné řady. Konkrétní náklad bude totožný plus eventuální objednávková služba. Číselná řada emise pamětních listů bude vždy uzavřena ukončením stokusového počtu.

Odběr Pamětních listů lze již nyní objednat na adrese odboru známková tvorba České pošty, s.p., který je garantem těchto akcí:


e-mailem:
chabova.marie@cpost.cz

poštou:
Česká pošta, s.p.
Prodejna známkové tvorby
Jindřišská 14
110 00 Praha 1

Všechny objednávky budou soustředěny na jednom kontaktním místě – u vedoucí filatelistické prodejny paní Marie Chábové ze stejného odboru. Ta bude provádět i veřejnou evidenci Pamětních listů na internetových stránkách České pošty, s.p. Tento produkt bude garantován odborem známková tvorba nejen v rámci pošty, filatelistických prodejen a přepážek, ale také individuálně vůči veřejnosti, ať už prostřednictvím karlovarských Služeb filatelii či v přímém styku s jednotlivci.

Marie Chábová

vedoucí oddělení
Prodejna známkové tvroby
Česká pošta, s.p.

(Aktualizováno 5. 3. 2011)

1. 2. 2011

Poděkování Jiřímu Váchovi


Obr. 1 - zleva jednatel Ing. P. Kukačka, bývalý předseda p. J. Vácha, pokladník p. J. Maier (zády), organizátor odborné činnosti Ing. L. Čechák, předseda Ing. I. Leiš, hospodář a správce novinkové služby p. J. Všetečka;


Obr. 2 - zleva Ing. L. Čechák, p. J. Všetečka, Ing. I. Leiš, p. J. Maier;


Obr. 3 - zleva Ing. I. Leiš, p. J. Maier, Ing. P. Kukačka, p. J. Vácha, Ing. L. Čechák;


Obr. 4 - zleva Ing. L. Čechák, p. J. Všetečka, Ing. I. Leiš, p. J. Maier.

Vážení přátelé, dne 18. 1. 2011 se uskutečnilo přátelské setkání výboru klubu s bývalým předsedou panem Jiřím Váchou v kavárně Hotelu ILF v Praze 4. Členové výboru Ing. Ivan Leiš, Ing. Ladislav Čechák, p. Jiří Maier, p. Jan Všetečka a Ing. Pravoslav Kukačka (výbor v kompletním složení od valné hromady, která se konala dne 4. 11. 2010) spolu s revizorem p. Josefem Medlínem (revizor Ing. Vladimír Čermák se omluvil) poděkovali p. Jiřímu Váchovi za jeho mnohaletou organizátorskou práci pro klub a předali mu upomínkový list a dárek - kuličkové pero Parker. Společně jsme zavzpomínali na některé významné klubové počiny posledních let a ocenili jsme i příspěvky p. Jiřího Váchy k odborné - přednáškové činnosti klubu (pan Jiří Vácha přednesl v letech 1996 - 2004 čtyři přednášky s tématikou automatových známek Německa, cenných nálepek APOST a příležitostných R-nálepek a jejich použití na dopisech).


Současně jsme prodiskutovali postavení našeho klubu v rámci Svazu českých filatelistů a náměty na úkoly, které by mohly dále oživit klubovou budoucnost. Náš klub vykazuje celá léta stabilní a příkladnou činnost. Tři pilíře činnosti klubu posledních let (bezproblémová novinková služba, organizace odborných přednášek a zajištění informovanosti členů klubu pomocí elektronické pošty ) jsou pevným a oceňovaným základem. V blízké budoucnosti půjde i o něco navíc; něco, co umocní výsledky našeho dosavadního snažení. Snad bude vhodné využít možností, které nám dává dnešní elektronický svět a filatelistická periodika a připomenout již letos zajímavá poštovně-historická výročí, mezi které bezesporu patří:
- 485 let organizované pošty na našem území (1526),
- 125 let od zavedení R-nálepek v českých zemích (1886),
- 85 let čs. výplatního otisku v našem poštovním provozu (1926),
- 65 let fungování výplatních strojů na přepážkách československých pošt (1946) a
- 35 let organizovaného sběratelství výplatních otisků v Československu (nejdříve prostřednictvím sekce otisků výplatních strojů v rámci KPHC SČSF) a poté v rámci Stolní společnosti sběratelů výplatních otisků (1976).


Významnou by pro nás měla být připomínka "kulatého" výročí klubu 1943 - 2013. Náš klub byl založen dne 13. 5. 1943 z iniciativy Václava Nebeského jako samostatný filatelistický klub pod oficiálním názvem S.K. zaměstnanců města Prahy, odbor filatelie, a prvním předsedou byl zvolen Josef Kolařík. Uvažujeme o příležitostném razítku, dopisnici s přítiskem a snad i o malé výstavce.

V další perspektivě bychom pak chtěli soustředit naše síly na rok 2016, kdy počty uplynulých let od všech výše uvedených významných událostí budou mít na konci nuly.
V příloze Vám posíláme několik fotografií z uvedeného setkání, za něž děkujeme panu Josefu Medlínovi.


S pozdravem
Ing. Pravoslav Kukačka,

jednatel Klubu filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15, Praha, a správce klubové e-mailové schránky.