Dejvice všichni vnímáme jako jednu z moderních pražských čtvrtí ale čas je neúprosný a i ty moderní pražské čtvrtě postupně naplňují svoji historii. Ten moderní rozvoj Dejvic začíná skutečně až ve dvacátých letech minulého století ale dějiny obce jsou samozřejmě mnohem starší. Připomeňme si, že na dnešním katastru Dejvic leželo po staletí několik samostatných vsí a velké množství samostatných dvorů a usedlostí vzniklých v místech bývalých vinic. Z těch vsí to byly hlavně původní Dehnice – roztroušená ves s jádrem v prostoru dnešní ulice Proboštské. Dále pak Horní Šárka kolem kostela sv. Matěje, Dolní Šárka v Šáreckém údolí a konečně Podbaba, ležící pod vrchem Babou u ústí Šáreckého potoka do Vltavy. Pokud jde o usedlosti, pak jistě známe jména Hanspaulka, Hadovka, Beránka, Mydlářka, Šafránka, Fišerka, Kotlářka a mnohé další.
První zmínka o Dehnicích je známa již z roku 1088, kdy ves patřila vyšehradské kapitule. Po staletí se jednotlivé vsi vyvíjely samostatně a teprve v roce 1849 vznikla na uvedeném prostoru samostatná ves Dejvice, náležející do smíchovského okresního hejtmanství. Ještě před tím v roce 1831 však vešly Dejvice v podvědomí veřejnosti, když zde byla dána do provozu koněspřežná dráha do Lán. Dráha končila v místech dnešního nádraží a původní nádražní budova (dnes je to ta za kolejemi) je vlastně nejstarší nádražní budovou v Praze. Vlastní nádraží tehdy neslo pomístní název Bruska a spojení s Prahou získalo až v roce 1871, kdy byly koleje prodlouženy do Buben.
Pokud jde o historii dejvického poštovnictví, pak je nezbytné posuzovat problém z širších hledisek. Vývoj obce totiž probíhal po staletí v jakési symbióze se sousední obcí Přední Ovenec, pozdější Bubeneč – do roku 1920 to byl Bubenč. Jádro Bubenče bylo odjakživa kolem kostela sv. Gotharda, od roku 1850 je Bubeneč napojen na železniční trať z Prahy do Podmokel. A právě v souvislosti se zprovozněním železnice byla na novém bubenečském nádraží v roce 1854 otevřena pošta – první pošta v tomto regionu na sever od Prahy. Z pohledu dnešních hranic Prahy to byla – nepočítaje vlastní Prahu, kde byly jen tři pošty a několik sběren dopisů – po Běchovicích a Zbraslavi vlastně třetí nejstarší pošta v okolí Prahy. Na nádraží však vydržela pouhé čtyři roky a již v roce 1857 se stěhuje do centra obce do domu čp 16 na Schweigerově náměstí. Teprve zde pošta zahájila i doručovací provoz, když její doručovací okres tvořily vedle vlastního Bubenče ještě Dejvice, Bohnice, Horoměřice, Sedlec, Lysolaje, Nebušice a Troja. Teprve v dalších letech, kdy byly otevírány pošty ve Vokovicích, Troji a Podbabě se doručovací okres postupně zmenšoval jen na Bubeneč a Dejvice.
Dříve než vlastní poštu měli možnost bubenečtí vidět na svém území čtyřikrát týdně poštovní vozy, které tudy již od roku 1641 projížděli na trase z Prahy do Drážďan a zpět. Z pražské pošty, která v těch letech sídlila na Malé Straně, vyjížděly poštovní vozy z Prahy zprvu přes starý Prašný most vedoucí přes Jelení příkop, později Bruskou (dnes Píseckou) branou, odtud přímo na sever přes Bubeneč do Podbaby a dále směrem na Velvary. Ale nyní již k první poště. ...
Jiří Kratochvíl
Příspěvky
