Francois Fournier - geniální padělatel

Nejen dnes, ale už v oněch romantických dobách prvopočátků filatelie naráželi první sběratelé na velké potíže při získávání vzácných přírůstků do svých sbírek. 

Zinkové štočky k padělání razítek

Vzájemná výměna informací v té době byla ještě příliš zdlouhavá, zejména díky dobové nedokonalosti tehdejších sdělovacích prostředků. Stejně tak obchod se známkami prožíval teprve svoje období zrodu a dnešní informační globalizační informační dálnice nebyly snad ani ve snech fantastů.

Za těchto okolností, v době, kterou můžeme označit jako ranné období filatelie, se někteří dovední lidé začínají zabývat napodobováním již tehdy vzácných a těžko dostupných exemplářů známek. Zpočátku zcela nevinně, jen snad proto, aby byla zaplněna prázdnota albových listů, vznikají první napodobeniny, první naivní reprodukce, někdy i poněkud groteskní, které na první pohled měly vzbudit jen snad jakousi představu a nemohly obstát před okem zkušeného sběratele. Tyto - v podstatě - „nálepky", prodávané i za nízkou cenu, nebyly ani určeny pro svoje osobní uspokojení a bez jakéhokoliv špatného úmyslu (?).

Byl to Louis Henry MERCIER, který v roce 1892 založil ženevskou firmu na faksimile (věrné reprodukce), kterou jeho nástupce FOURNIER zanedlouho pozvedl skutečně na světovou úroveň. Švýcar Francois FOURNIER (*1846 - +1917), který si vyžádal povolení k výrobě a prodeji těchto nálepek, využil lhostejnosti tehdejších filatelistických autorit i k tomu, že dokonce na výstavách získával řadu ocenění a uznání.

Padělané známky, přetisky a razítka, zinkové štočky k padělání

Některé nástroje k padělání známek

Pokud by se omezil jen na jednoduchost a primitivismus svých předchůdců, nebylo by v tom nic tak špatného, avšak pracoval lépe, mnohem dokonaleji, a snad i ovlivněn svými obchodními partnery se dostal na šikmou plochu, ze které již nebylo úniku.

Jeho výrobky získávají čím dál více na oblibě, rok od roku se zdokonaluje ve vyhledávání vhodných variant, rozměrů, barevných odstínů i perforací. Nastupuje i nová tisková technologie - fotolitografie a přetisky matric pro reprodukci obrazů známek různých hodnot. Jelikož není spokojen jen s pouhým kopírováním známek, usiluje Fournier o stále větší dokonalost. Je-li zboží příliš nedokonalé, retušuje štoček, nebo ho přímo padělá; studie padělků 5 frankových Belgie 1878 je v tomto ohledu přímo sugestivní. Jiní padělatelé mu zasílají již úplné „hotové" štočky - postará se jen o tisk v žádaných barvách a určité hodnoty tiskne dokonce i v několika odstínech, aby mu nevznikly vzácné varianty. Imituje také přetisky, avšak aniž by dosáhl obzvlášť mimořádné dokonalosti.

Tiskařské zařízení - lis k padělání známek, přetisků a razítek nalezený u Fourniera

Nástroje k zoubkování, průpichům a průsekům

Řezačka papíru

Zinkové štočky

Jednou z jeho dalších specialit je falešné razítkování dřevořezem a vyměnitelnými ciframi; aplikuje ho na svých výrobcích a na požádání amatérů i na originálech. Jeden známý rytec (z italského Turína) mu zasílá tiskový list o 16 (4x4) falsifikátech bádenské emise 1862. Fournier jej orazítkuje a potom - deseti po sobě následujícími operacemi - operforuje. To vše se samozřejmě neobejde i bez nahodilých omylů, a v kolekci jeho výrobků se můžeme setkat i s takovým razítkem, jako např. na známkách Alsaska-Lotrinska, které je samo o sobě zábavné tím, že únor může mít jen 28 nebo 29 dnů.

I když při své dokonalosti nebyl Fournier snad nejnebezpečnějším imitátorem, byl bezesporu nejplodnější a tím i nejvíce škodlivým pro sběratele z celého světa.

Umělci, ať již v jakémkoliv slova smyslu, mívají v oblibě některá ze svých děl, a v souvislosti s touto stručnou biografií stojí za zmínku uvést i ta díla, na která byl Fournier obzvlášť pyšný.

V první řadě je to 4 centimová známka Alsaska-Lotrinska s variantou doleva posunuté číslice (vzhledem k vertikální čáře na „T" ve slově centimes). Tento exemplář je i při sporném provedení rytiny tak zdařilý, že i velcí sběratelé jím byli oklamáni. Dále považoval za mistrovské  dílo - on, který sám znal nejlépe nemožnost dosáhnutí dokonalosti - obyčejný 3 krejcar z roku 1862 - Bádensko. Tato známka jako razítkovaný originál, byla chemickou cestou zbavena svého původně růžového odstínu a pak znovu opětovně vytištěna v oranžové barvě pomocí falešného štočku na vzácnou hodnotu 30 krejcarů. Během obou operací zůstalo razítko zachováno a sběratelé i zkušení experti stáli před těžkým oříškem - meli známky, jejichž perforace, papír a razítko byly naprosto autentické. Bylo nutno pečlivě analyzovat kresbu, jestliže měl být tento padělek odhalen.

Po Fournierově smrti, za I. světové války, převzal jeho firmu Ch. HIRSCHBURGER, který jako pokračovatel nedokázal „podnik" udržet a hleděl se ho proto co nejdříve zbavit. A právě v těchto okamžicích se pro celou světovou filatelii naskytla mimořádně šťastná příležitost.

Filatelistická unie v Ženevě, representovaná předsedou E. FRIDERICHEM, se za velký obnos švýcarských franků stala majitelem celého obchodního i technologického fondu - zařízení, štočků, matric, papírů, barev a v neposlední řadě i nesmírně bohatého skladu falsifikátů. Když byl sepsán inventář, byly vytříděny zajímavé exempláře pro sestavení 475 !!! číslovaných alb, v nichž byly soustředěny a označeny všechny nejzajímavější Fournierovy padělky. Zbytky skladu, které nebyly použity pro výrobu označených sad padělků, byly zničeny za úřední kontroly soudního vykonavatele a za přítomnosti presidenta a členů výboru Filatelistické unie. Aby se Filatelistické unii vrátily investované náklady, byla alba prodávána v subskripci významným znalcům sběratelům, obchodníkům a filatelistickým společnostem...

Můj článek se opírá právě o detailní znalost jednoho ze dvou exemplářů, které před zhruba 15-20 lety byly na území dnešního Česka. Jeden z výtisků (ten který jsem měl možnost studovat) byl v majetku největšího brněnského klubu filatelistů. Druhý výtisk měl být - údajně - v majetku kroměřížského klubu filatelistů (SČF). Napadá mně, že by nebylo od věci zjistit, kde tyto dva výtisky vynikající učebnice filatelistických padělků jsou dnes. Najde se někdo, kdo může sdělit jejich osud, eventuálně referovat o jiných výtiscích?

Promyšleným vydavatelským činem byla filatelie na čas zbavena jednoho ze svých největších neduhů - padělků ke škodě sběratelů. Zpřístupnění Fournierových padělků s výkladem široké světové filatelistické veřejnosti bylo především morálním apelem na možné následovníky. Současně ten, kdo má možnost nahlédnout do této rozsáhlé kolekce dokonalých napodobenin má ojedinělou možnost, na nepřístupném klasickém materiálu se učit základům tajemství znalecké expertízy - umění dívat se. 

•  Břetislav Janík