Řekli o filatelii (6) - Vít Holubec, televizní sportovní komentátor

 

"Sběratelská vášeň zřejmě potká alespoň jednou v životě každého. Především každého kluka. Nebyl jsem výjimkou. A začal jsem sbírat známky. Stával jsem fronty u filatelistických přepážek, chodil dokonce na burzy, kupoval, vyměňoval, srovnával s katalogem, počítal zoubky, odlepoval známky z obálek, sušil je, vyrovnával, srovnával, třídil a řadil. Měl jsem však smůlu. Tahle mánie mně zaskočila v době zlé, známky měly divné motivy, a když jsem si ve svých 14 letech myslel, kdovíjak cennou sbírku mám, řekl mi jeden zkušený filatelista, že tahle protektorátní kolekce bude jednou dobře hořet. Protože až skončí válka, skončí i význam a hodnota těhle zoubkovaných obdélníčků. A pak se to stalo: přišel kamarád, viděl mé bohatství v deseti zásobnících a stovkách pošetek a nabídl mi za to všechno dohromady opravdické, byť pořádně rozšmajdané kopačky. Právě kožené, s přibitými špunty, no prostě pohádka. Slovo dalo slovo a výměnný obchod byl uzavřen. Přišel jsem o známky, ale získal kopačky. Ty mně potom sloužily dlouhá léta. Přiznám se, že nelituji. Jednu z nich jsem po létech přibil nad vchod do chaty. Jako kdysi lidé přitloukali nad dveře podkovu pro štěstí, já tam mám kopačku. Ale nebýt toho, že jsem kdysi sháněl známky, aršíky a příležitostná razítka, kdo ví, zda by tam dnes visela."