J. Bejsta a P. Gebauer: Poštovna na Sněžce

Když Vojtěch Maxa před bezmála 30 lety uveřejnil článek „Poštovna na Sněžce a záhady kolem ní“ (Filatelie 1978/18, str. 564), jistě nepředpokládal, že většina zde zformulovaných otázek zůstane nezodpovězena po tak dlouhou dobu. Protože nejasnosti trvají v mnoha ohledech dodnes, předkládáme sběratelské veřejnosti existující problémy znovu, uvedené na současný stav našich znalostí. Těžištěm citovaného článku byly události v popřevratovém období 1918/1921, ke kterým chyběla oficiální data i dostatek sběratelských dokladů. Jaká jsou tedy oficiální fakta: na české straně Sněžky existoval od roku 1899 letní poštovní úřad Schneekoppe (Böhmen) s provozem od 1. 6. do 30. 9. každého roku. Ten v roce 1918 přešel pod československou poštovní správu (není jasné, zda jeho provoz v době války byl či nebyl přerušen). Čs. pošta tento poštovní úřad převzala, avšak poměrně brzy jej přeměnila na poštovnu. Velkou neznámou je datum provedení této přeměny. Muselo k ní dojít nejpozději koncem roku 1920, neboť Mapa poštovních spojů v Čechách, která sice není datována, ale podle zde zaznačených služeben a jejich názvů zobrazuje prokazatelně stav z prosince 1920, již na Sněžce uvádí sezónní poštovnu. Také v úředním Seznamu poštovních služeben ke dni 28. 2. 1921 je na Sněžce uvedena poštovna (i když – asi omylem – nikoliv sezónní).

Prostřednictvím Pavla Klimeše, organizátora setkání s potomkem poštovných ze Sněžky panem Heinrichem Pohlem, se podařilo získat důležité informace, které některé věci kolem pošty a poštovny na Sněžce osvětlují. Rodina Pohlových, která vedla na Sněžce nejen poštovní agenturu v Německé boudě, ale i poštu a později poštovnu v České boudě, bydlela v Německu v Karpaczi. V době Rakouska měla smlouvu s rakouskou poštou na provozování pošty na české straně hory. Po vzniku ČSR 28. 10. 1918 už pošta nepracovala (měla jen letní provoz) a v roce 1919 nová smlouva s československou poštou uzavřena nebyla. O důvodech se můžeme dohadovat (porevoluční neklid, možná neochota čs. úřadů pověřit vedením čs. poštovního úřadu říšského Němce, tedy občana jiného státu, malá aktivita Pohlových ...). Ale provoz pošty na Sněžce byl pro rodinu finančně zajímavý, a tak smlouva na letní sezónu 1920 již uzavřena byla. Tato smlouva se uzavírala každoročně nová, a to vždy jen na letní sezónu. Z toho plyne, že poprvé byla čs. poštovní služebna v provozu až v době 1. 6. - 30. 9. 1920 s tím, že zda šlo o poštu nebo poštovnu, není zcela jasné. V druhé sezóně v roce 1921 pak podle výše uvedených čs. pramenů mělo již jít téměř určitě o poštovnu.

Co ukazuje konfrontace uvedených fakt se sběratelskými doklady? Z roku 1919 žádné celistvosti s razítkem ze Sněžky nejsou doloženy, což by potvrzovalo výpověď pana Pohla. Z roku 1920 je doloženo dvojkruhové denní razítko běžného typu (obr. 1), a to z období 19. 7. - 17. 8. Vzhledem k tomu, že jde o razítko přidělované poštovním úřadům, dalo by se usuzovat, že v roce 1920 na Sněžce pracoval letní poštovní úřad. Nejasná je výpověď dokladů z roku 1921. Předně je nutno zmínit razítko z obr. 2, které má tvar razítka nádražní poštovní schránky, ale podle textu náleží poštovně (je uveden vyúčtovací poštovní úřad). Toto razítko je však známo jen v kresbě ze článku Z. Kvasničky (Český filatelista 1934, str. 14) a na dokladu zatím nebylo nalezeno. Proto je nutno existenci tohoto razítka brát s jistými pochybnostmi, i vzhledem k neobvykle časnému (květnovému) datu. Jinak je z prakticky celé sezóny roku 1921 doloženo opět razítko č. 1, známá data použití leží mezi 21. 6. a 15. 9. Vzhledem k tomu, že podle výše uvedených úředních zdrojů měla v roce 1921 na Sněžce fungovat již poštovna (to koresponduje s datem uvedeným v Monografii 20, které autor převzal z přehledu poštoven v tomto zpravodaji kdysi uveřejněném Vojtěchem Maxou, který rovněž vycházel z těchto úředních podkladů), můžeme použití razítka č. 1 v roce 1921 pravděpodobně hodnotit jako provizorní použití razítka poštovního úřadu poštovnou. To tím spíše, že ještě koncem sezóny 1921 je již doloženo použití definitivního razítka poštovny (č. 3, na dokladu z 29. 9. 1921). Razítko č. 3 nemá standardní provedení razítek poštoven a je to jediné místní a denní razítko poštovny té doby. Důvodem jeho dodání byla pravděpodobně skutečnost, že poštovna předávala zásilky adresované do Německa přímo německé poštovní agentuře, což vyžadovalo řádné znehodnocení známek. Proto také asi bylo dočasně poštovnou v roce 1921 používáno razítko č. 1 namísto běžného gumového razítka, které šlo vyrobit téměř okamžitě...

Celý text >>>>> http://www.japhila.cz/2007/Exponet_forum012.htm

Klíčová slova: Sněžka, Schneekoppe, poštovna, poštovní historie, poštovní razítko, Bejsta, Gebauer, Votoček