Viz také >>>>> http://expo-net.blogspot.com/2007/11/australani-juruj-exponet-ernk.html
Poprvé a díky Exponetu mají čeští a slovenští filatelisté možnost sledovat detailní myšlenkový pochod zkušených zahraničních jurymanů při posuzování typicky československého materiálu, který není příliš v cizině (zde Austrálie) znám.
Tento experiment považujeme za nesmírně cenný a proto jsme rádi, že jej můžeme zprostředkovat z první ruky našim sběratelům, kteří neměli možnost si jej přečíst v anglickém originálu. Vynikající na této zkušenosti pro českou (československou) filatelii je, že skupinu australských jurymanů chce v hodnocení exponátů na Exponetu pokračovat.
--
Dingle Smith MAP, Hans Karman MAP, Ian McMahon
Kritika exponátu z Exponetu >>>>> http://www.japhila.cz/pdf/NAPE_critique_cernik.pdf
Je potěšením komentovat exponát odpovědních dopisnic Milana Černíka. Zaprvé proto, že je jedním z českých filatelistů, odpovědných za založení on-line výstavy Exponet, která umožňuje zpřístupnit exponáty pro celosvětové filatelistické návštěvníky, a dobrovolně poskytl svůj vlastní exponát pro kritiku. Za druhé protože je to poprvé, kdy NAPE se zabývá kritikou takového druhu, založenou na materiálu dostupném elektronicky - to je inovace s potenciálem pro expanzi. Exponát, která je diskutován, je možno spatřit na www.japhila.cz Vytiskli jsme 128 stran exponátu černobíle, protože je téměř nemožné posoudit je na obrazovce – nemůžete získat přehled a je velmi složité skákat z jedné stránky na druhou (webmaster by mohl připojit rámec a číslo každé stránky a přepínací mechanismus, který by umožňoval rychlejší výběr stránek).
Materiál v exponátu je vymezen (popsán) jako „double cards“ (dvojité dopisnice), pro něž je častěji používán anglický termín „reply cards“ (odpovědní dopisnice). Ačkoliv je relativně snadné získat mnohé nepoužité, je velmi obtížné získat odpovědní poloviny dopisnic poštovně použité. Skutečně takové hodnocení poštovních celin stále více vyžaduje kontrolovat, zda obsahuje správně použité odpovědní poloviny. Exponát českých odpovědních dopisnic obsahuje velký počet použitých odpovědních polovin. Pro zvýšení faktoru vzácnosti u většiny vydání tyto nedemonstrují pouze komerční využití, ale řada exemplářů má doplňkové výplatné pro zaplacení vrácení doporučeně nebo expres. Dále, lokality, kam byly dopisnice poslány, obsahují velký rozsah neobvyklých destinací např. včetně Sibiře, Eritrie, Memelu a francouzské Indočíny! Ve všech případech popis, který doprovází dopisnice svědčí o široké znalosti sazeb a poštovních razítek.
Shrnuto: materiál je výborný a shromáždění takového širokého rozsahu komerčně použitých dvojitých dopisnic je vynikající, stejně jako informace o sazbách a poštovních razítkách. Při podrobné prohlídce je však jasné, že problémy jsou v hodnocení tohoto exponátu podle kritérií a pravidel FIP.
Největším problémem je, zda exponát hodnotit jako poštovní historii nebo jako poštovní celiny. Vezmeme-li kteroukoliv třídu, jsou obtíže při hodnocení exponátu. Já jsem se rozhodl použít k hodnocení osmi rámů kritéria poštovních celin; doprovodná kritická hlediska obsahuje Hansovo hodnocení jako exponátu poštovní historie.
Hodnocení jako exponátu poštovních celin
Dingle Smith MAP
Ačkoliv jsem mohl věnovat mnohem více času posouzení exponátu, než by měl juryman, pracující za normálních výstavních podmínek, musím přiznat, že moje znalosti o středoevropských poštovních celinách jsou omezené a neměl jsem k dispozici Katalog československých poštovních celin (1998), na nějž je odkaz na titulní stránce exponátu.
Exponát zahrnuje období od československé nezávislosti v roce 1918 po německou okupaci v roce 1939. Během této doby došlo k šesti změnám poštovních sazeb, které se týkaly odpovědních dopisnic. Pro každé tarifní období jsou uvedeny sazby pro domácí a zahraniční použití a doplňkové informace pro doporučené a „speciální“ doručení. Pro 5. a 6. období u nižší sazby pro „blízkou cizinu“ není uvedeno, které státy tato kategorie zahrnuje. Informace o poštovních sazbách jsou zkráceně uvedeny ve formě tabulky na úvodní straně a každý list exponátu má záhlaví, označující období, k němuž se sazba vztahuje (obr. 1).
Soustředění se na poštovní sazby obvykle způsobí, že vůdčí myšlenková linie exponátu indikuje zaměření jako studie poštovní historie, tj. hlavním hlediskem jsou sazby a cesty použité pro poštovní dopravu. Je zvláštní, že tabulka sazeb nezahrnuje použitelné sazby pro leteckou poštovní dopravu.
V tomto exponátu je poštovně historický přístup posílen tím, že obsahuje velmi málo nepoužitého materiálu a nejsou v něm uvedeny specifické detaily o datech vydání (nebo nejstarší známá data) u uváděných odpovědních dopisnic. Má-li být exponát hodnocen jako poštovní celiny, musí zahrnovat nepoužité dopisnice a pojednávat o datech prvního použití.
Nicméně bylo by možné exponát znovu koncipovat tak, aby odpovídal kritériím FIP pro poštovní celiny. Jedním z možných přístupů je uvést na titulní straně nejen poštovní sazby, ale také typy odpovědních dopisnic, které byly k dispozici, s daty vydání a vzetí z oběhu. Tak při termínu změny sazby by exponát ukazoval příklady nové sazby včetně dopisnice, která má upravenou hodnotu přidáním dolepených poštovních známek. Pro každou sazbu by mohly být zařazeny nové nebo dofrankované dopisnice, v ideálním případě orazítkované co nedřívějším datem pro tento druh dopisnice. Nejsou-li známa přesná data vydání dopisnic s novým námětem nebo hodnotou, mělo by to být jasně uvedeno, pak je lze nahradit informací o nejstarším známém datu.
Kombinace sazeb a nově vydaných odpovědních dopisnic ve vztahu k dané změně by výrazně přispěla k dobré nosné myšlence exponátu a důsledněji by plnila požadavky na exponát poštovních celin.
První odpovědní dopisnice, která obsahovala v označení „Československo“, se neobjevila před 16. 2. 1919 a je zařazena jako 3/5 (číslo rámu/číslo listu) (obr. 2). Přitom jednotlivé exempláře nového vzoru se objevují v exponátu dříve jako 2/4 a 3/2 (obr. 3), přestože jsou razítkovány pozdějším datem než exemplář 3/5. To nenapomáhá k vytvoření nosné linie poštovních celin, kterou by bylo možno dále snadno sledovat. Je to dále komplikované, protože vydání nových dopisnic bylo krátce před zvýšením poštovních sazeb 1. tarifního období.
Malá pozornost nebo málo příkladů je věnováno malým rozdílům v obrazu vydaných odpovědních dopisnic, jejíž mají týž obraz známek. Lze to ilustrovat na listech, věnovaných Osvobozené republice. První exempláře jsou uvedeny na listu 2/4 a mají katalogové číslo CDV 29 (obr. 4). Není uvedeno datum vydání, i když úvodní poznámka uvádí ukončení platnosti 28. 2. 1928. Následující list obsahuje dvojitou dopisnici CDV 25 a poznámku o datu vydání 1922 a na dolní dopisnici na listu se vrací k CDV 29 a uvádí datum vydání 1924. Bylo by snadnější sledování nosné linie, kdyby CDV 25 byla před CDV 29, která byla vydána o dva roky později. Podobně by bylo lépe popsat rozdíly mezi odpovědními dopisnicemi CDV 25 a CDV 29 a neodkazovat na katalog.
Podobně na 6/5 je příklad známek, odmítnutých pro použití po datu platnosti 28. 2. 1928 (obr. 5). Otázkou zde je, zda se platnost vztahuje pouze na dvojitou dopisnici nebo na všechny dopisnice vydání Osvobozená republika. Např. na 6/11 byla dvojitá dopisnice datovaná 3. 3. 1930 akceptována bez jakýchkoliv poznámek (obr.6).
Nemohlo by být takové zmatení pravděpodobně vyloučeno úvodním titulkem na každém listu, udávajícím poštovní sazbu a popis dopisnice? Jestliže se katalogová čísla použijí pro tento cíl, je důležité, aby rozdíly mezi dopisnicemi se změnami byla ukázány v časové posloupnosti.
Známky Státní znak představují nové vydání odpovědních dopisnic a, přestože známka zůstávala stejná, jsou rozdíly ve formátu, které mají různá katalogová čísla. Prezentace by opět mohla být zlepšena. Například první z dopisnic Státní znak je na listu 7/10 s uvedeným datem vydání 1927, ale bez relevantního katalogového čísla (obr. 7). Bylo by také zajímavé vědět, proč byl tento nový vzor dopisnic vydán. List 7/11 ukazuje dva druhy odpovědních dopisnic Státní znak s katalogovými čísly CDV38 a CDV50 (obr. 8). Jsou rozdíly v orámování a způsobu číslování, ale nejsou popsány jinak, než použitím katalogových čísel. Také další odpovědní dopisnice Státní znak, jako CDV43 na 7/16, nejsou doprovázeny podrobnostmi o datu vydání nebo informací o rozdílech ve formátu dopisnice.
Příklady odpovědních dopisnic během 5. tarifního období zahrnují dopisnice vydané jinými zeměmi a poslané do, nebo vrácené z Československa. Jsou ukázány na listech 8/5 až 8/8 a zahrnují příklady švýcarských, francouzských a estonských odpovědních dopisnic. Zařazení takových "cizích" dopisnic je zmíněno na titulním listu jako demonstrující "československé zapojení do celosvětové poštovní sítě ukázáním odpovědních částí cizích dvojitých dopisnic z Československé republiky s československými razítky". Avšak, podle mého názoru, je chybou zařazovat takové dopisnice, protože nezapadají do nosné myšlenky exponátu. Znovu opakuji, že získat takové dopisnice je nepochybně obtížné a je také možné, že by bylo možné vytvořit z nich úplně samostatný exponát, ale ne použitím malého výběru vloženého do exponátu československých poštovních celin!
Shrnutí
Exponát obsahuje vynikající sbírku použitých československých odpovědních dopisnic, použitých různými způsoby a ukazujících různé sazby. Mnohé zámořské adresy jsou do neobvyklých destinací a pro místní a zahraniční příklady jsou mnohá razítka také obtížně dostupná a jejich vysvětlení je vynikající.
Problémem je, jak hodnotit exponát s použitím pravidel a směrnic FIP, a zejména jak lépe prezentovat materiál, jestliže je zamýšlený jako exponát poštovních celin. Jak je prezentován, jde o směs poštovních celin a poštovní historie. Pro plné akceptování jako exponát poštovních celin potřebuje doplnění kompletních nepoužitých odpovědních dopisnic, které ilustrují všechny uvedené katalogové typy. Je také důležité, aby se popis nespoléhal pouze na katalogové záznamy (CDV43 atd.), ale ilustroval a komentoval stručně rozdíly mezi různými katalogovými čísly. Po úvodním popisu každého typu by bylo přípustné použít katalogová čísla jako způsob zkráceného záznamu.
Exponát by se také lépe sledoval , kdyby byl zvolen chronologický přístup, aby různé katalogové vzory odpovědních dopisnic byly ukázány v časovém pořadí. Jedním způsobem takového přístupu by bylo držet šest tarifních období, ale kombinovat je s každým vydaným vzorem dopisnic (obr. 9). Tak by v záhlaví bylo tarifní období a typ dopisnice. Pokud by se zvolil nejsnadnější přístup, ukázaly by se pro každý vzor dopisnice různé způsoby použití asi v pořadí domácí, doporučeně a expres následované, kde to je vhodné, příklady nesprávného použití nebo vyplacení, dolepení známek pro letecké atd. Bylo by také potřeba pro 5. a 6. tarifní období dát informace, které země jsou považovány za "blízkou cizinu", pro kterou platily jiné sazby.
Také by divákovi pomohlo, kdyby byl konzistentní přístup k prezentování informací o poštovním použití.
Jsou také další aspekty, které by měly být brány v úvahu, kdyby měl být exponát hodnocen jako poštovní celiny. Rád bych věděl, jestli existuje archivní materiál, jako tiskové zkoušky některých odpovědních dopisnic nebo ne, jestli byly vyrobeny a distribuovány "vzorce" pro UPU nebo jiné. Bylo by užitečné komentovat stručně tyto věci na titulním listu i v případě, že takový materiál není známý. To ušetří jurymanům rozhodování, zda nedostatek tohoto materiálu je proto, že neexistuje, je známý pouze v archivech, nebo jestli ho existuje hodně, ale vystavovatel ho nekomentuje proto, že žádný nevlastní! To je problém společný mnoha exponátům v řadě tříd FIP.
Ať je exponát vystavovaný jako poštovní celiny nebo poštovní historie, nemyslím si, že podrobný seznam "nejzajímavějších dokladů" na titulním listu je dobrý přístup. Jestliže se chtějí zdůraznit některé klíčové nebo vzácné doklady, dávám přednost tomu, aby se to udělalo použitím různých barev podkladového papíru nebo třeba dvojitým orámováním dokladu. Jestli se to udělá, je nutné uvést použitý způsob na titulním listu. Jestliže jsou doklady uváděny, jako v tomto exponátu, je zásadní, aby byl uveden odkaz na rám a list, kde je lze vidět (obr. 10).
Konečně, přes vynikající materiál, prezentace není tak "uživatelsky přívětivá", jak by měla být. Je nutné, aby v soutěžním exponátu byla jasná nosná myšlenka a ta byla prezentována způsobem, který může divák snadno sledovat. Styl záhlaví na každém listu je jedním z důležitých způsobů, jak pomoci prezentaci dobré nosné myšlenky. Pro každou změnu tarifů by měla být ilustrována odezva poštovní správy, ať to byla změna hodnoty existujících dopisnic dolepením známek, přetištěním nové hodnoty nebo vydání nových dopisnic se změněnou hodnotou nebo vzorem; pokud tomu tak bylo, ke kterému datu? Jak byly změněny dopisnice, když byly poslány doporučeně nebo expres?
Hodnocení jako poštovně-historický exponát
Hans Karman MAP
Normálním postupem, když si jurymani myslí, že exponát je v nesprávné třídě, je převést ho do jiné třídy a hodnotit ho odpovídajícím týmem. Jestliže se mu potom daří lépe v této třídě (dostane víc bodů), převod je proveden jako permanentní a vystavovatel dostane vyšší ocenění. Posudek by mohl komentovat rozhodnutí o převodu a očekává se, že vystavovatel udělá nějaké kroky, aby reagoval na důvod převodu.
Jednu věc je třeba říci předem: na výstavě jury stráví prohlédnutím a hodnocením exponátu možná 15 minut. Dingle a já jsme strávili mnoho hodin rozvažováním o něm, proto je naše kritika podrobná a možná mnohem tvrdší, než by byla při hodnocení normální jury při časovém omezení.
Můj důvod pro požadavek převodu do PH je, že je sotva nějaká zmínka o dopisnicích, jejich datech vydání nebo jejich dostupnosti. Malý ohled je brán na mnohé varianty, které existují na odpovědních dopisnicích, např. I a II nahoře nebo dole na dopisnicích atd. Tarify jsou však pokryty podrobně, stejně jako razítka - z tohoto důvodu plyne můj pocit, že tento exponát by patřil lépe do třídy PH.
Celkový dojem z exponátu je přeplnění. Vystavovatel dobře nevyužívá prostor na listech: zmenšení okrajů o jeden nebo dokonce o 2 centimetry by enormně pomohlo. K tomuto dojmu přispívá i velmi rozvláčný text, příliš mnoho slov je použito k popisu filatelistických podrobností a nejsou rozdíly ve vzhledu textu, aby se snadněji identifikovala nosná myšlenka od filatelistických údajů.
Největším problémem se jeví nedostatek logické "nosné myšlenky". Je tu množství PH informací, ale nejsou organizované způsobem, který považuji za snadný k porozumění nebo sledování. Listy zřejmě nesledují vzor a nosná myšlenka (obvykle záhlaví a první odstavec pod ním) mnoho nepomáhá. Trocha organizace by pomohla, např. obrázek na straně 1/2 a 1/4, udělal jsem odlišné rozvržení, abych ukázal, jak by mohl být exponát méně přeplněný (obr. 9).
Doporučená dopisnice by přišla později s jinými doporučenými dopisnicemi.
To je jenom jeden příklad vnesení řádu, který je zřejmý divákovi exponátu. Je-li logika v uspořádání exponátu taková, jaká je, není zřetelná pro diváka. Proto ji mohou také jurymani postrádat a váš exponát by nedostal hodnocení zaručené materiálem. Jsem si jist, že vystavovatel může vysvětlit uspořádání, které přijal, ale o to nejde - exponát musí být zřejmý sám o sobě, aby byl oceněn.
Samozřejmě, výše uvedené je jen příklad a vystavovatel může dát přednost jinému přístupu, ale ať se rozhodne pro jakékoli uspořádání, musí být ihned srozumitelné divákovi, nebo ho odradí od další prohlídky.
V exponátech PH je nosná myšlenka nejdůležitější. Měla by být přítomna ve všech třídách, ale o to víc v PH, protože "historie" ("History") obsahuje "příběh" ("Story") a tak pokus vyprávět příběh dokladů ve vašem exponátu je nejdůležitější. Nosná myšlenka, obvykle první odstavec pod záhlavím, musí vysvětlit, proč je tento list součástí exponátu, proč jsou doklady součástí příběhu nebo proč jste je zařadil; tj. jakým způsobem doklady podporují příběh, který chcete exponátem vyprávět. Tomu pomáhá, když nosná myšlenka pokračuje z jednoho listu na druhý, od začátku do konce. Jestliže nemůžete myslet na nic, co byste řekli o konkrétním listu, měli byste se znepokojovat tím, proč jste ho zařadili: je list pouhým opakováním předchozího listu (tedy "vycpávka")? Pokud ne, musí být důvod pro tento list a jediné, co musíte udělat, je vyjádřit důvod slovy.
Pozor na titulní list. Ačkoli titulní list zmiňuje použití cizích dopisnic, divák se nemůže zbavit dojmu, že jsou pouhou vycpávkou. Nejsou do dopisnice ČSR a to, jak se s nimi zacházelo, je zásluhou UPU, ne předpisů ČSR. Pokud jsou cizí dopisnice důležitou částí příběhu, měly by se objevovat v celém exponátu a být s ním integrovány, ne soustředěny na konec jako dodatečný nápad. Tabulka tarifů by měla být vyvážená seznamem 16 odpovědních dopisnic vydaných Československem s nějakým krátkým shrnutím provizorních dopisnic vydaných před vydáním československých dopisnic. Seznam "nejzajímavějších dokladů" by měl být vynechán nebo, pokud bude ponechán, by měl odkazovat na konkrétní rámy a listy v exponátu (obr. 11). Lepší je nahrazení jiným systémem zdůraznění klíčových dokladů na listech, jestliže se to udělá, klíč ke způsobu by měl být uveden na titulním listu.
Mnoho komentářů by bylo možné udělat k použití angličtiny, ale protože je nekonečně lepší než moje znalost češtiny, nemyslím si, že by vůbec ovlivnila hodnocení. Některé věci jsou pouze nekonzistentní: odkazujete na císaře "Emperor Francis" a "Emperor Karl": mělo by být buď Franz a Karl nebo Francis a Charles. Vystavovateli pošlu podrobné anglické korektury.
Závěr
Názory, vyjádřené výše, jsou názory autorů a je pravděpodobné, že jiní, ať sběratelé, vystavovatelé nebo jurymani budou mít jiné názory. Doufáme, že čtenáři si najdou čas, aby se podívali na stránku Exponetu a zamysleli se, jaké rady a komentáře by poskytli. Úspěch tohoto nového přístupu ke kritice exponátů bude záviset na komentářích jiných čtenářů The Asia-Pacific Exhibitor. Jestliže by některý z čtenářů dospěl k odlišným závěrům než my, rádi bychom se o tom dověděli.
Konečně děkujeme Milanovi za jeho roli při zřízení webové stránky a za souhlas, aby jeho exponát byl první, ke kterému jsou širší komentáře. Doufám, že některé z komentářů budou pro něj cenné!
Exponet, který v současnosti obsahuje přes 300 exponátů, by uvítal přírůstky a jestliže některý čtenář cítí, že by chtěli mít komentáře jiných členů NAPE ke svým exponátům, měli by to projednat s Milanem Černíkem icernik@volny.cz nebo s jiným členem organizačního výboru Exponetu, viz http://www.japhila.cz/hof/exponet_OV_e.htm
Jestliže si myslíte, že váš exponát na Exponetu by mohl mít prospěch z recenze, dejte prosím vědět NAPE na naši e-mailové adrese: secretary@nape.info
Hodnocení jako exponát celin
Ian McMahon
Tento exponát se snaží ukázat poštovní použití všech oficiálních odpovědních dopisnic používaných v Československu v období 1918-1939, včetně rakousko-uherských předchůdců. Je uspořádán podle období poštovních tarifů spíš než podle dopisnic samotných (buď chronologicky nebo podle vzorů) a obsahuje mnoho zajímavých informací o použití dopisnic a o předpisech.
Zatímco zpracování je zajímavé a mnohé dopisnice a použití jsou vzácné, zpracování exponátu je spíš vhodné pro poštovně historický exponát než pro exponát poštovních celin. Vystavovatel se proto potřebuje rozhodnout, ve které třídě chce vystavovat, a podle toho exponát modifikovat.
Jako exponát poštovních celin zpracování hodně trpí soustředěním se na poštovní sazby a použití spíš než na dopisnice jako takové. Změna zpracování na celinářské vyžaduje, aby exponát:
kladl důraz na dopisnice samé včetně podrobností o datech vydání, tiskových metodách, tiskových nákladech, odchylkách a typech dopisnic,
obsahoval nepoužité dopisnice (stejně jako archivní materiál, pokud je dostupný),
obsahoval použití, ale bez nadbytečných duplicit.
Textový popis každé dopisnice by se potom soustředil na dopisnice s tím, že informace o sazbách a použití budou sekundární.
Zatímco rakousko-uherští předchůdci by měli být zahrnuti, odpovědní dopisnice vydané jinými zeměmi a použité v Československu by měly být vyloučeny, pokud exponát bude zařazen do třídy poštovních celin.
--
Závěrem děkujeme Ing. Těšínskému a Mgr. Langhammerovi za velmi cenný překlad originálu - viz úvodní odstavec.
Příspěvky
