Co můžete vidět na chystané 53. výstavce známkové tvorby? (2.)
Vydání příležitostné poštovní známkyOsobnosti: Vítězslava Kaprálová (1915 - 1940)
Vítězslava Kaprálová byla česká skladatelka a dirigentka, která prožila krátký, ale dramatický život. Narodila se 24. ledna 1915 v Brně, zemřela 16. června 1940 v Montpellier ve Francii. Její tvůrčí činnosti bylo vyměřeno jen několik málo let, přesto složila přes padesát skladeb, včetně orchestrálních. Dokonce měla vybrané libreto na operu, avšak k její realizaci pro vážnou nemoc již nedošlo.
Podstatným vlivem, který působil na její umělecký život, byla skutečnost, že se narodila do hudební rodiny. Otec Václav, žák Leoše Janáčka, byl skladatelem a v Brně založil soukromou Hudební školu. Matka Viktorie byla sopranistkou a učitelkou zpěvu. V devíti až dvanácti letech složila první klavírní skladbičky. Po ukončení základního vzdělání vykonala proti vůli otce přijímací zkoušky na Brněnskou konzervatoř. Jako první dívka si zvolila studijní kombinaci skladbu a dirigování. Její absolventská skladba Koncert pro klavír a orchestr, který si sama řídila, byl brněnskou senzací. Poprvé vystoupila na dirigentský stupínek mladá žena, na tehdejší dobu zcela neobvyklý jev. Po brněnském triumfu odchází dvacetiletá Kaprálová na Mistrovskou školu pražské konzervatoře, kde po dvou letech studií uvádí v Lucerně svoji Vojenskou symfonietu a svými energickými gesty vedla symfonický orchestr České filharmonie.
Rozhodující zlom v životě umělkyně způsobilo její náhodné setkání s Bohuslavem Martinů počátkem dubna 1937. Když Martinů odhalil mimořádný talent skladatelky, vyzval ji ke studiu skladby u něj v Paříži a v dirigování u Charlese Muncha. V červnu 1938 odjíždí Kaprálová do Londýna, aby na Mezinárodním festivalu společnosti pro soudobou hudbu ve velkém sále Queens Hall uvedla Vojenskou symfonietu. Třiadvacetiletá Kaprálová řídila světoznámý symfonický orchestr BBC!
V době, kdy již Paříž byla ohrožována německými vojsky, lékaři diagnostikovali u Kaprálové tehdy nevyléčitelnou tuberkulózu, na kterou mladá skladatelka 16. června 1940 v jihofrancouzském Montpellieru, kam byla evakuována svým manželem, v pětadvaceti letech zemřela.
V roce 1946 udělila Česká akademie věd Kaprálové členství "in memoriam". V té době se členstvím této instituce mohlo vykázat pouhých deset žen, z celkových 648 členů Akademie. I přes krátký čas, který byl Kaprálové vyměřen, stačila složit na více než čtyři desítky mimořádně hodnotných skladeb. Už za skladatelčina života byla její hudba vysoce oceňována (obdržela řadu ocenění a finančních cen.
Tvorba V. Kaprálové je projevem osobitého talentu, kultivovaného poznáním celé řady soudobých proudů. Metodika potvrzuje moravskou provenienci i slovanskou vřelost.
Autorem výtvarného návrhu emise je akademická malířka a grafička Marina Richterová, autorem liniové kresby a rytiny obálky prvního dne je grafik a rytec Miloš Ondráček.
Známku o rozměrech obrazové části 40 x 23 mm vytiskla Poštovní tiskárna cenin Praha, a.s. plnobarevným ofsetem s liniovou kresbou v tiskových listech po 50 kusech.
Se známkou se vydává obálka prvního dne včetně příležitostného poštovního razítka. V obrazové části obálky je na klaviatuře stejný svlačec - jako její oddanost hudbě. Kontrast poddajných linií svlačce se strohou geometrii klaviatury a geometrii známky má připomínat charakterový rys dirigentky - nezvyklou odhodlanost tvrdě jít za svým cílem a zároveň zůstat v jistých momentech osobního života zranitelná, poddajná a nakonec - podlehnout osudu. Obálka je vytištěna ofsetem v barvě černé. Na razítku je notová osnova se svlačcem - narážka na oddanost komponování a text: Brno, 20. 1. 2015.
Známka má katalogové číslo 832 a platí od 20. ledna 2015 do odvolání.
--
Kresba Mariny Richterové v podání rytce Miloše Ondráčka.
Jak může vypadat část tiskového archu v okamžiku imprimatur (schvalování tisku) lze vidět na reprodukci části spodní řady tiskové "4produkce". Celý tiskový arch uvidíte na 53. výstavce známkové tvorby v úterý 20. ledna 2015.
B. J.
Příspěvky
