J. Knotek: Úvodní projev k vydání poštovní známky Včela medonosná s nominální hodnotou „B“

Ahoj všichni, posílám projev k „fčele“, o který byli filatelisté ve středu 25. 3. ze známých důvodů ochuzeni. Protože je módou sezóny do nepravostí řádně tepat, taky jsem se o to pokusil...

Známka s vyobrazením včely medonosné měla být původně první známkou s nominální hodnotou B, zamýšlenou pro známky se spěšnou poštou. Návrh jsme vyhotovili a předložili již v minulém roce, v březnu 2019.

Když jsme přemýšleli, jaký námět by byl pro toto zadání nejvhodnější, rozhodli jsme se pro některého zástupce z hmyzí říše, který se na našich známkách již dlouho neobjevil, Inspiroval nás Ondřej Sekora, který o svém pilném mravenci Ferdovi napsal: „Pátral jsem v tom obrovském množství hmyzu po nějakém pracovitém, pilném dělňáčkovi. Vytypoval jsem mravence – to nedalo tolik práce. Udělat ale z toho nohatého kousavého, strašidelného tvorečka roztomilého fešáka, kterého by děti milovali – to dalo fušku!“.

Usoudili jsme, že nejvhodnějším námětem je pilná včelka. Její přírodní vzezření je natolik spanilé, že není třeba ji stylizovat do podoby nějaké včelky Máji. Více se nám zamlouval její blízký příbuzný – čmelák. Toho ale již na naše známky navrhl Josef Liesler. Známka vyšla v roce 1995.

Po předložení návrhu s včelou vznikly ale pochybnosti, zda "čipernost" našich pošťáků nebude výsměchem k symbolu pilné včelky. Nakonec se stalo, že hodnota B představuje standardní doručení zásilky a hodnota A je tou spěšnou zásilkou. A naši rychlou včelku předhonilo ve vydání kolo Favorit, téměř o tři měsíce!

Při volbě správného vědeckého názvu jsme zjistili, že v literatuře jsou uvedeny dva odlišné názvy: Apis mellifera a Apis mellifica. V některých knihách jsou uvedeny oba názvy s tím, že obojí je správně. Pátrali jsme tedy po významu latinských názvů a zjistili jsme, že A. mellifera znamená včela med nosicí a to včela nečiní. Včela nosí nektar. Odborníky nám byl doporučen nový a správný vědecký název Apis mellifica = včela med tvořící. (Včela tedy neferuje, ale fiká!)  Nový vědecký český název by mohl být třeba včela medotvorná. V některé literatuře a v učebnicích uváděný název " včela med tvořící" dosud není ustálený.

V souvislosti s přirovnáním pilností včelky k čipernosti služeb naší pošty jsem vzpomněl na kultovní americký film z roku 1981 Pošťák vždy zvoní dvakrát s Jackem Nicholsonem v hlavní roli. U nás dvakrát nezvoní. Možná tak tomu bývalo v době, kdy dopisy, balíky a důchody roznášel pošťák v černé peleríně, s koženou kabelou přes rameno.

Dnes balíky a dopisy cestují velkými dodávkami anebo je přinášejí udýchaní, pěšáci, kteří je tahají v pojízdných taškách. A většinou vám rovnou vhodí do schránky lístek, že jste nebyl zastižen a máte si pro zásilku přijít na poštu. Zvoněním se vůbec neobtěžují, a to i v případě, že jste doma a díváte se zrovna na ně z okna. Protože mně, jako ilustrátorovi, posílají autorské výtisky nakladatelé, kteří za zásilku dají někdy třetinu, nebo polovinu ceny knihy, je to cena za to, že si zásilku pošle pošta sama mezi sebou. Protože odesílatel ji na poštu donese a adresát si ji z pošty zase odnáší.

Ale zpátky ke včele. Včela, na rozdíl od vos, má na žihadle zpětné háčky, takže při bodnutí zůstane zachycené v ráně. Při odletu včely dojde k jeho vytržení i s vnitřnostmi a následkem toho včela zahyne. Vosy mají žihadlo hladké a mohou tedy bodat opakovaně bez ohrožení svého života. 

A tak, jako není pravdivé pořekadlo, že pošťák zvoní vždy dvakrát, tak bez pochyb platí, že včela píchá vždy jen jednou!

Jaromír Knotek