1. 9. 2007

Obrazárna Pražského hradu představuje další vzácné dílo


Bartholomeus Spranger, Alegorie na turecké války, olej na dřevě, 165,1 x 104,5 cm, kolem 1610, soukromá sbírka. Foto: SPH – Jan Gloc
Obrazárna Pražského hradu získala do své stálé expozice další vzácné umělecké dílo. Formou dlouhodobé zápůjčky od tuzemského soukromého sběratele se první výstavní sál obohatil o rozměrný obraz Bartholomea Sprangera „Alegorie na turecké války“.
Obraz se tak téměř po 400 letech vrátil do prostoru, pro nějž byl stvořen. Olej na dřevě ze sklonku Sprangerovy tvorby doprovází texty vysvětlující obsah obrazu a materiál z reflektografického průzkumu. Ten odhalil četné podmalby. „Alegorie na turecké války“ je jediným Sprangerovým dílem s tématikou tureckých válek.
Malířskými charakteristikami náleží obraz do pozdní fáze Sprangerovy tvorby krátce před jeho smrtí, kolem roku 1610. Vyobrazená alegorická scéna, redukovaná na několik málo postav a detailů, odkazuje pomocí symbolů k tématu tzv. patnáctileté války mezi Habsburky a Tureckem. V rámci Obrazárny dílo dobře koresponduje i se souběžně probíhající výstavou „Rudolfínská krása“.
„Návštěvník expozice má premiérovou příležitost shlédnout několik malířských pokladů z původní císařské sbírky pohromadě,“ zdůrazňuje kurátorka Obrazárny Magda Machková. Uspořádání výstavy „Rudolfínská krása“ umožnila i laskavost dalšího zapůjčitele, britské společnosti Tomasso Brothers.
Kdo byl Bartholomeus Spranger?
Nizozemský malíř, kreslíř a freskař patřil mezi klíčové osobnosti uměleckého prostředí na Pražském hradě, kde se poprvé objevil začátkem 80. let. Do té doby prošel Bartholomeus Spranger (Antverpy 1546 – Praha 1611) mnoha evropskými malířskými středisky a naučil se ovládat různé techniky, používat výtvarné prostředky, které mu pomohly k vytvoření vlastního výrazného stylu. V Rudolfových službách pracoval více něž 25 let a své objednavatele těšil krásnými díly s mytologickou i náboženskou tématikou. Kromě čtyř obrazů ve stálé expozici Obrazárny, ilustrujících žánrovou i výtvarnou rozmanitost jeho projevu, a významných zápůjček, hostujících na výstavě „Rudolfínská krása – nově objevená díla dvorských umělců císaře Rudolfa II.“, se v Hradních prostorách zachovala např. freska "Merkur a Minerva" na stropě Bílé věže (součást Nového paláce).
David Šebek, Revue Fragmenty