Poštovní korespondence osvobozená od poštovného
Po vyhlášení Československé republiky dne 28. října 1918 byly na základě zákona č. 11/1918 Sb. Národního výboru československého o zřízení samostatného státu československého ponechány v platnosti všechny zemské a říšské zákony (viz čl. 2 zákona č. 11/1918 Sb. „Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti.“). To znamená, že po vzniku ČSR zůstal nadále v platnosti říšský zákon zde dne 2. 10. 1865 o osvobození od poštovného, který vymezoval okruh úřadů, institucí a osob, které byly v různé míře osvobozeny od poštovních poplatků.
Praxe osvobození od poštovních poplatků byla uplatňována po celou éru první republiky, legislativní rámec vycházel z výše uvedeného zákona ve znění pozdějších změn zveřejňovaných ve Věstníku ministerstva pošt a telegrafů. Na základě této legislativy a dostupné dobové literatury (např. Poštovní služba výkonná /lit. 2/) byly od poštovného v různé míře osvobozeny zejména tyto úřady, instituce a osoby:
1. president, presidentská kancelář, úřad vlády, parlament, ministerstva, vojenská velitelství
Osvobození bylo pravděpodobně od základního poštovného, doporučného příplatku a poplatku za doručenku. Osvobození platilo ve vzájemném styku, jakož i pro podání na tyto úřady a jejich činitele zasílané na základě úředního vyzvání.
2. obecní úřady, okresní výbory, úřady duchovenské (církevní), veřejné ústavy vyučovací (státní školy), státní vědecké a umělecké ústavy, lidumilné ústavy státem spravované, sběrny a úřady loterní, velkoprodejny předmětu státního monopolu, zásilky s výtisky zákonů a úředních věstníků, sdělení úřadům v záležitostech trestních, soukromé dopisy osob vojenských podané i docházející prostřednictvím polních poštovních úřadů, korespondence emisní banky, korespondence zástupců těch stran, jež práva chudinského požívají.
Miroslav Štefek a Jan Kypast
Příspěvky
