Vlastní známka k výročí poštovního bankovnictví pomůže Kontu Bariéry
Česká pošta vydala v prosinci loňského roku u příležitosti 130. výročí založení poštovního bankovnictví Vlastní známku Poštovní spořitelny a Ery, které jsou součástí ČSOB. Známka má nominální hodnotou „A“, motiv poštovního vozu, pochází z dílny známého kreslíře Adolfa Borna a nelze ji volně koupit. Unikátní známkový sešitek, který navíc vyšel v limitované edici, jde nyní do aukce. Výtěžek připadne Kontu Bariéry.
Sešitek s Vlastními známkami vyšel pouze v omezeném množství. Jeho levá i pravá strana jsou přitom identické. „Banka proto nechala celý náklad sešitků ještě při výrobě v Poštovní tiskárně cenin úředně rozříznout na polovinu, čímž vznikly dva malé listy, každý se čtveřicí známek,“ uvádí ředitel odboru známkové tvorby České pošty, Břetislav Janík. Výjimku tvoří podle jeho slov jedenáct kusů sešitků, které banka ponechala vcelku. A právě ty věnovala Nadaci Charty 77. V současné době svěřila nadace první z nich časopisu Filatelie, který vypsal do konce letošního ledna veřejnou aukci. Nejvyšší z došlých nabídek pak redaktoři časopisu předají Kontu Bariéry. Více o aukci naleznete na www.kontobariery.cz.
Vlastní známka Ery a Poštovní spořitelny navazuje na známku, kterou vydala loni v červnu u příležitosti 130 let poštovního bankovnictví Česká pošta. Vznikla rovněž podle výtvarného návrhu Adolfa Borna, s nominální hodnotou 20 Kč. ČSOB chce navíc v letošním roce uspořádat putovní výstavu s názvem Výstava Adolfa Borna, aneb Jak vzniká poštovní známka. Zájemci si ji budou moci prohlédnout na vybraných poštách a Era finančních centrech.
--
Historie poštovního bankovnictví
C. k. spořitelní úřad poštovský zahájil činnost 12. 1. 1883 zásluhou ministra obchodu Felixe von Pino-Friedenthala a odborového přednosty Jiřího Theodora Cocha. Jeho pobočkami se staly poštovní úřady, což se ukázalo jako prozíravé řešení.
Důležitost poštovního spořitelnictví si uvědomovali také tvůrci československého státu v čele s ministrem financí Aloisem Rašínem. Zejména jeho zásluhou vznikla 20. 11. 1918 Poštovní spořitelna, vybudovaná podle osvědčeného rakouského vzoru. Již v březnu 1919 spořitelní služba zanikla a počínaje srpnem téhož roku zahájil činnost Poštovní úřad šekový, který převzal úlohu ústředního platebního ústavu československého státu. Transformací z 23. 9. 1930 došlo k opětovnému zavedení spořitelní služby a obnovení názvu Poštovní spořitelna. Za Protektorátu Čechy a Morava plnila spořitelna úkoly protektorátní správy.
Po roce 1945 se Poštovní spořitelně navrátila předválečná funkce, ale již v roce 1950 byla její činnost pozastavena a účty i majetek převedeny na Státní banku československou a ústavy lidového peněžnictví. Ty však zklamaly očekávání, a proto byly k 1. 1. 1953 přeměněny ve státní spořitelny specializované na získávání vkladů. Soustava státních spořitelen prošla v roce 1967 reorganizací, na jejímž základě se sloučily ve Státní spořitelnu, která měla monopol na vklady drobných střadatelů. K 1. 1. 1969 se Státní spořitelna rozdělila na Českou a Slovenskou státní spořitelnou, spadající do působnosti národních ministerstev financí. V této podobě rozvíjely svou činnost v období normalizace.
Myšlenka poštovního bankovnictví byla vzkříšena po pádu socialistického zřízení. Stalo se tak 20. 11. 1990, kdy byla v objektu Poštovního muzea slavnostně podepsána zakladatelská smlouva Poštovní banky, která se k 1. lednu 1994 sloučila s Investiční bankou v Investiční a poštovní banku. Po krachu tohoto ústavu v roce 2000 se Poštovní spořitelna stala součástí ČSOB, využívající pro její služby především distribuční síť České pošty.
Petra Králová, šéfredaktorka Poštovních novin
Příspěvky
