Díky, pane Moensi ...
Jean Baptista Philipp Constant Moens
Před známkami dávám přednost filatelistické literatuře.
Proto jsem s povděkem přijal možnost získat jednu velkou knihovnu. Stalo
se. Získal jsem ji. Výskám si. Radost dodnes nepolevila, naopak stoupá každým
novým poznatkem, který ze zažloutlých stránek valorizujících se knih rýžuji.
Málokterá koupě je však ideální. V mém příslovečném pytli bylo navíc na
dvě stovky dublet. A tak jsem v předtuše dalšího možného získání
filatelistické literatury dublety nabídl.
Prostřednictvím inzerátu ve Filatelii (duben 1980) jsem
obdržel na 50 odpovědí. Měnil jsem, prodával jsem, kupoval jsem. A najednou
jsem nemohl pořádně týden spát. Má žena v tom byla nevinně, i když by to
pro mnohé byl pádnější důvod než, že: jeden filatelista si vyžádal můj seznam,
zalíbilo se mu v něm pár položek a já na oplátku dostal soupis toho, co
přebývalo jemu. Ne, nemyslím to vážně, takové věci ”nepřebývají”, zvláště, když
se v celé České republice dají spočítat na prstech jedné ruky. O čem je
řeč? Na bílém dopisním papíru stálo: ”Já nabízím Vám: pár názvu, téměř na konci
”J. B. Moens: Timbres-Poste I., II., III., 1892-1893. Doufám, že alespoň někdo
uzná, že to je patřičný důvod, proč se obávat, že by z možné výměny mohlo
sejít. Ale musím přiznat, že to byl jen částečný důvod, proč jsem nemohl spát.
Ostatně to znají všichni ženatí koníčkáři.
Život nesmírně plodný, žírný a produktivní, život Jeana
Baptista Philippa Constanta Moense začal 27. května 1833 v belgickém
Tournai. Když se v mladém věku stává úctyhodným knihkupcem a obchodníkem
s mincemi, netuší, že jeho životním posláním budou poštovní známky.
Obdivuhodné je, že již ve svých 24 letech zřizuje další obchod, tentokrát
s poštovními známkami. Zatímco numismatici měli za dlouhá léta již
vyjasněny náplně jednotlivých škatulek, ve filatelii stále vládl chaos. Nikdo
nevěděl, co sbírat, jak to sbírat, ale zároveň taky, proč by mu do toho měl
někdo mluvit. Shromažďovalo se živelně a většinou (z hlediska dnešních měřítek)
nevhodně. Zřejmě to byla ona causa, proč se Moens zahloubal do studia filatelistické
praxe. Výsledky se dostavily jako vždy, jde-li ruku v ruce vytrvalost a
cílevědomost s pílí.
Následující řádky jsou kompletní Moensovou bibliografií,
pochopitelně kromě publicistické práce v časopisech.
1. Manuel du collectionneur de timbres-poste on nomenclature
générale de tous les timbres adoptés dans divers pays de l’univers. Bruxelles,
1862. ”Příručka sběratele poštovních známek a souhrn všech přijatých známek
z různých zemí světa” vyšla v lednu 1862, ale již do konce března
stejného roku byla beznadějně rozebrána.
2. De la falsification des timbres-poste on
nomenclature générale de touses les imitations et falsifications ainsi que des
divers timbres d’essais de tous pays. Bruxelles, 1862. První kniha svého druhu,
zabývající se v takové hloubce padělanými známkami všech zemí.
Ještě téhož roku vydává Moens:
3. Manuel de collectioneur de timbres-poste…, Bruxelles, 1862, II. vydání.
Začíná rok nový. Moens přesně ví, co chce. Mezeru mezi vydáváním katalogů hodlá
zaplnit periodikem. Jeho myšlenka nebyla původní, vždyť v té době měl
”svět” již dva filatelistické časopisy: ”The Monthly Advertiser” z 15.
prosince 1862, jemuž v lednu 1863 prodloužil jeho nový majitel název na
”The Stamp Collector’s Rewiew and Monthly Advertiser”. Druhým časopisem, který
mohl sloužit Le Timbre-Poste. Titulní strana 1. čísla I. ročníku famózního
Moensenova časopisu sběratelů minulého století. V symbolické kresbě je
znázorněna poštovní doprava dostavníkem, poštovním jezdcem, po železnici a na
moři. Uprostřed nahoře profil neznámého muže, nebo snad někdo ví, koho rytina
v záhlaví představuje? Moensenovu podobu přinášíme na titulní straně
přebalu, zároveň s ukázkou obrazové části Catalogue prix courant de
timbres-poste /viz č. 37/.
Moensenovi za vzor, byl opět anglický ”The Stamp Colector’s Magazine” z 1.
února 1863.
Teprve po něm následuje třetí filatelistický časopis na
světě:
4. Le Timbre-Poste. Revue, která poprvé vyšla 15. února 1863. Le
Timbre-Poste byl původně zaměřen na nově vycházející známky a sloužil jako
věstník cenových relací, nechyběla inzerce. Odborná práce v něm jen
nesměle vystrkovaly růžky. Moens si tento omyl však brzy uvědomil a následující
ročníky jsou negativní podobou původní tváře časopisu. Moens ostatně měl co
předávat. Stal se významným odborníkem, znalcem poštovních známek, člověkem nad
jiné povolaným. Uměl si vybrat i spolupracovníky. Mezi ty nejzapálenější patřil
bezesporu jeho zeť Louis Francois Hanciau, který i díky škole svého tchána
přebral v roce 1907 slavnou Lindenbergovu medaili za přínos na poli filatelistické
literatury.
Omylu se dopouští Vladimír Dražan ve Filatelii 1979 /17/540 když píše, že Le
Timbre-Poste měl, cituji: ”velice tuhý život. Vycházel nepřetržitě 34 let, do
konce r. 1896”.
Le Timbre-Poste měl ve skutečnosti život ještě tužší. Skončil 38. ročníkem,
456. číslem v prosinci 1900, kdy se Moens vzdal obchodu, práce a
vydavatelství a odešel do soukromí. Ale vraťme se.
Ještě téhož roku vydává III. Doplněné vydání svého:
5. Manuel du collectionneur de timbres-poste…, Bruxelles, 1863.
Od roku 1862 pracoval na další práci, kterou vydal v třiašedesátém:
6. Illustrations du manuel de collectionneur de
timbres-poste, Bruxelles, 1862-63.
Příručka sběratele poštovních známek je ilustrována 54 rytinami P. Schmitze.
7. Les timbres-poste illustrés contenant la
nomenclature de tous les émis jusquá ce jour. Bruxelles, 1864. ”Ilustrovaný
seznam poštovních známek a všech vydaných typů do těchto dnů” byl ilustrován
opět Schmitzem a i F. Deraedemaekerem.
8. Notice des timbres-poste avec les prix auxqula on
peut les procurer á la librairie de J. B. Moens. Bruxelles, 1864-65. ”Seznam
poštovních známek s cenou, za jakou je můžete objednat v knihkupectví
J. B. Moense.”
9. Prix-courant des timbres-poste en vente chez J. B.
Moens. Bruxelles, 1866-67. ”Běžné ceny poštovních známek, které se prodávají u
J. B. Moense” svědčí o tom, že Moens měl důkladně promyšlenou i obchodní stránku
svého podnikání.
Dalším důkazem je:
10. On désire acheter les timbres-poste suivantes… Bruxelles, 1867.
”Přejeme si koupit následující poštovní známky…”
11. Timbres d’offices Américians avec leur prix de
vente. Bruxelles, 1868. Tato katalogová práce, ”známek amerických pošt
s jejich prodejní cenou”, je ilustrována 135 druhy těchto cenin.
12. Catalogue prix-courant de timbres-poste. Essais
divers, timbres télegraphe, timbres fiscaux, timbres chemins de fer et autres.
Bruxelles, 1868. První větší Moensenovo dílo ”Katalog běžných cen poštovních
známek”. Zahrnoval eseje, zvláštnosti, telegrafní kolky, známky železničních
pošt apod.
13. Catalogue prix-courant de timbres-poste… Bruxelles,
1869. II. vydání.
14. Catalogue prix-courant de timbres-poste… Bruxelles,
1871. III. vydání.
Vydání následovalo vydání, stále bylo aktualizováno a doplňováno, takže
nesmírně úspěšný katalog si brzy získal vážnost mezi obchodníky i sběrateli. Ti
všichni vzdávali čest jeho vysoké profesionální úrovni.
15. Catalogue prix-courant de timbres-poste… Bruxelles,
1872-73, IV. vydání. Moensenovy katalogy byly dlouhou dobu také jediným zdrojem
informací, šablonou vydavatelům katalogů a permanentních alb.Úspěšnou řadu
katalogů nutno z chronologického hlediska přerušit.
Moens využívá sběratelské konjunktury kolků a pravděpodobně
jako první vydává v roce 1874 časopis věnovaný výhradně sběratelství
kolků:
16. Le Timbre-Fiscal. Časopis je vydáván opět ve francouzštině, dočká se
268 čísel, což je 23 ročníků. Vezmeme-li v úvahu časopisy, které neměly
jepičí život, potom až v roce 1892 vydává v Londýně F. Lundy svůj
”Fiscal Philatelist”. Celých dlouhých 18 let byl Moensenův Le Timbre Fiscal jediným
vážným mluvčím této skupiny sběratelů.
17. Catalog prix-courent de timbres-poste…-dodat. IV.
vydání. Bruxelles, 1875.
18. Timbres de Naples et de Sicile. Bruxelles, 1877.
První svazek mnohadílné edice Knihovny filatelisty pojednává o známkách Neapole
a Sicílie.
19. Catalogue prix-courant de timbres-poste, essais
divers, timbres télégraphe, timres fiscaux, timbres de chemin de fer et autres.
Bruxelles, 1877. V. vydání obsahovalo již 2250 rytin poštovních známek, kolků,
esejí apod.
Po práci na tomto katalogu se Moens s katalogy na dlouhou dobu odmlčel.
Dodatky a novinky prezentoval ve svých dvou časopisech, zrovna tak kolísání
cenových hladin. Zato se s vervou pustil do své edice. Již příští rok
vydává:
20. Les timbres de Perou. Bruxelles, 1878. ”Známky
Peru”.
Následují monografie ”Známek Parmy, Modeny a Romagne” ilustrované 12
dřevoryty:
21. Timbres de états de Parma, Modéne et Romagne. Bruxelles, 1878.
22. Timbres des états de Toscaneet de Saint Marin.
Bruxelles, 1878. ”Známky Toskánska a San Marina”. Publikace je vyzdobena 31
dřevoryty.
A ještě tentýž rok Moens vydává čtvrtou publikace:
23. Les timbres de Maurice. Bruxelles, 1878. Tuto monografii provází 44
dřevorytů, a jak vyplývá již z francouzského názvu, je věnována známkám
ostrova Mauritius.
Následující rok byl v tvorbě pilného Vláma opět bohatý. Nejprve vydává
”Známky Saska”:
24. Les timbres de Saxe. Bruxelles, 1879 s 25 rytinami.
25. Timbres du Grand-duché de Luxembourg. Bruxelles,
1879. ”Známky velkovévodství Lucemburského” s 26 průvodními rytinami a do
třetice:
26. Les timbres de Mecklembourg-Schwérin et Strélitz.
Bruxelles, 1879. ”Známky Meklenburskošverinska a Střelicka”. Publikaci doplnil
dřevoryty, jejichž počet je shodný se starým označením míry – tucet.
Zdálo by se, že Moens si předsevzal vydat ročně trojici
monografií. Svědčí o tom:
27. Timbres d’office Tour et Taxis. Bruxelles, 1880. Dílo je věnováno
známkám Thurn-Taxisovy poštovní společnosti a je vyšperkována 24 rytinami.
28. Timbres d’Egypte et de la Compagnie du Canal de
Suez. Bruxelles, 1880. ”Známky Egypta a Společnosti Suezského průplavu”.
Kouzelné známečky s dýmajícími parníky. Známky vyšly v 10 typech, ale
spolu se známkami Egypta je jich v knize zobrazeno přesně padesát.
29. Les timbres de Belgique. Bruxelles, 1880. ”Známky
Belgie” jsou doprovázeny 90 rytinami.
V novém roce se Moens v psaní ”omezil”. Není se čemu divit, vždyť
stačí uvědomit si, že pracovitý Jean Baptista současně s neúprosnou
pravidelností rediguje a v převážné míře i píše dva časopisy. Kromě toho
se neustále věnuje svému obchodu. A tak rok 1881 je z hlediska
bibliografie charakterizován ”jen” monografií známek Wurtemberska:
30. Les timbres de Wurtemberg. Bruxelles, 1881. Průvodcem známkové země je
vedle textu 50 rytin.
31. Timbres de la Republique Argentine et des diverses
provinces. Bruxelles, 1882. ”Známky Argentinské republiky a jejích různých
provincií” s 90 rytinami poštovních cenin.
32. Timbres de duché’s de Schleswig Holstein et
Lauenbourg et de la ville de Bergedorf. Bruxelles, 1884. ”Známky vévodství
Šlesvickoholštýnského a známky městské pošty v Begedorfu”. Jaká to byla
monografie bez ilustrací? V této je 20 rytin. Edice Knihovny filatelisty
byla v tomto období opět přerušena. Moens vydal již v VI. nákladu.
33. Catalogue de timbres-poste… Bruxelles, 1884.
Ilustrováno 4750 dřevoryty a toto vydání umožnilo Moensovi opět nerušeně
pracovat na edici.
Během tří let vydává:
34. Les timbres de Prusse. Bruxelles, 1887. ”Známky Pruska” promlouvají i
prostřednictvím 37 rytin.
Potom následuje:
35. Histoire des timbres-poste et de toutes les marqured’affranchissement
emplycyées en Espagne. Bruxelles, 1891. ”Dějiny poštovních známek a razítek
používaných ve Španělsku s 460 ilustracemi.
36. Catalogue de timbres-poste (locaux) de l’Empire
d’Allemagne. Bruxelles, 1891, čili ”Katalog lokálních poštovních známek
v Císařství německém”.
Stěžejním dílem, které nám Jean Baptista Moens zanechal je
však trojdílný katalog:
37. Catalogue prix-courant de timbres-poste. Télégraphes, envelopes et
bandes cartes, mandats, timbres fiscaux mobile, etc., etc. Bruxelles, 1892-93.
Toto impozantní dílo se na dlouhá léta stalo jediným zdrojem informací o všech
poštovních a telegrafních známkách, ceninách, dopisnicích a obálkách, kolcích,
ale i poštovních poukázkách apod. Tři díly mají 8925 pérových ilustrací (rytin)
všech jmenovaných objektů sběratelského zájmu. Většině dnešních sběratelů, a
domnívám se, že nejen u nás, tyto známky, celiny či kolky v reálu nemohou
být známé. O to více potěší perfektní podívaná u pana Moense. Zvláště sběratelé
celin si v Moensově katalogu 1892-93 přijdou na cenné prameny informací.
Na 1875 ilustrací tvoří převážně celé dopisnice všech zemí.
Za zmínku stojí i vyčerpávající katalogový soupis ruských zemstev, opět
s bohatými vyobrazeními známkového materiálu.
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že ani saská trojka v dvojpásce, jak
ji našel pan Glasewald v zájezdním hostinci, by mi neudělala větší radost,
než právě staccato zvonku ozvučeného doručovatelkou s balíkem krásných
exemplářů trilogie bruselského génia. V této souvislosti si neodpustím
řečnickou otázku: Kolik je jich v republice? Kdo má to štěstí, že mé řádky
může potvrdit prolistováním Moensova katalogu 1892-93?
Nicméně vraťme se k bibliografii. Dalším dílem Jeane
Baptisty je monografie ”Známky Ruska”:
38. Les timbres de Russie. Bruxelles, 1893 s 26 ilustracemi.
39. Timbres de Natal, Walker a Moens. Bruxelles, (?).
Tady spolu s Angličanem Walkerem na známkách bývalé kolonie, která
v roce 1910 přešla z anglického područí do Jihoafrické unie. Svou
práci doplnili obrazy ražebních tisků natalských znaků a portrétních známek
britského vzoru.
Píše se rok 1897 a Moens vydává:
40. Héligoland et ses timbres. Bruxelles, 1897. ”Helgoland a jeho známky”,
práci, kterou zdobí a dokladuje 104 rytin.
Posledním dílem pracovitého autora je ceník poštovních známek, obálek apod.:
41. Prix-courant de timbres-poste, enveloppes, etc. Bruxelles, 1899.
Po této knize se věnuje již jen redigování svého stále vycházejícího časopisu
Le Timbre-Poste, ale i čerň tiskařské barvy byla v této chvíli odměřena.
Přelom století, konec roku 1900, je v Moensenově životě
významný. Je mu 67 let, cítí se unaven, přestává publikovat, opouští filatelii,
kde se stal světově proslulou kapacitou, uznávaným průkopníkem a badatelem
vědecké filatelie. Přezdívka ”otec filatelie” mu právem přísluší, stejně jako
desítky uznání, zlatých medailí, poct apod. Odchází do ústraní, v němž
setrvá téměř 8 let. Jeho srdce se zastavilo 29. dubna 1908.
Je zajímavé uvést, že Český filatelista tehdy nevěnoval
Moensovu skonu vůbec žádnou pozornost. Snad byl Moens pro tehdejší českou
filatelii bezvýznamný? Zprávy či delší nekrology přinesly všechny významné
listy filatelistického světa.
Současníci v něm ztratili velkou osobnost, jeho dílo je však pro celé
generace filatelistů nesmrtelné.
Příspěvky
